Opál

Opál
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	SiO2·nH2O
Identifikace
Barva	bezbarvý, mléčně bílý, žlutavý, oranžově červený, zelený
Vzhled krystalu	ledvinité, hroznovité tvary, tvoří vrstvy
Soustava	amorfní
Tvrdost	5,5–6,5
Lesk	skelný až voskový
Štěpnost	není
Vryp	bílý
Hustota	1,9–2,2 g ⋅ cm−3
Ostatní	lasturnatý lom

Opál je minerál, hydrogel s kolísavým obsahem vody, jehož chemický vzorec je SiO₂·nH₂O. Voda zde bývá zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %. Ve světě se vyskytuje mnoho odrůd opálu, jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál či keříčkovitý opál. Opál vzniká z vychladlých postvulkanických roztoků vysrážením křemičité substance. Typická hra barev, tzv. opalizace u drahého opálu vzniká světelnou interferencí na rozhraní mikroskopických vrstviček gelovitých kuliček opálu.

Historie

Název pochází ze staroindického upala, tj. drahý kámen. Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n. l. byl opěvován básníkem Onomakritem a řecký přírodozpytec Dioskorides ho v 1. století n. l. označil za skutečný drahokam. Až do objevení Ameriky se nejcennější opály nacházely na území východního Slovenska v okolí obce Červenica. Obsah křemene v slovenském drahém opálu se pohybuje v rozpětí 89,0 – 93,3 % a obsah vody od 6,1 do 10,9 %. Po dobytí Mexika se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19. století. V současnosti se na území Austrálie nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíhá i jejich těžba. Roku 1921 bylo náhodou objeveno umělé barvení opálů. Francouzský nájemce opálových dolů v Dubníku na Slovensku Bittner-Belangenay totiž několik opálů, které ležely na stole, omylem polil inkoustem. Kusy se obarvily tak dokonale, že i po zaschnutí, opláchnutí i vybroušení měly nevídané barvy. Takto obarvené opály jsou označovány jako chameleoni.

Vznik

Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a tlaků z křemičitanů, které se mohou buď uvolňovat z organických zdrojů jako z křemičitých schránek rozsivek, jehlicí mořských hub, anebo z anorganických zdrojů jako jsou silikátové minerály, či křemen. Křemičitá složka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostředí a při změně podmínek prostředí na kyselé a současně snížení tlaku nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.

Vlastnosti

Vlivem nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy kyslíku a křemíku jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svoji barvu v závislosti na teplotě a to i při kontaktu s lidským teplem. Mají schopnost vázat vodu a nečistoty, což může vést také ke změně jejich barvy, pokud jsou vystaveny vodě.

Odrůdy

• hyalit – nejčistší forma opálu, který je bezbarvý a čirý (skelný opál) a vždy bez barvoměny. Název je odvozen z řeckého slova "hialos" sklo
• mléčný (bílý) opál – mléčně bílý, neprůhledný a jen na okrajích průsvitný. Pokud je s barvoměnou, pak se jedná o drahý opál (Slovensko, Austrálie)
• dendritický opál (mechový opál, keříčkový opál) – bílý, neprůhledný a bývá prostoupen sítí jemných černých dendritů (oxidů či hydroxidů železa nebo manganu)
• ohnivý opál – hyacintově červený a průsvitný, zabarvení kolísá mezi žlutou, světle hnědožlutou, oranžovo-červenou až tmavě hnědočervenou. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál (Mexiko).
• drahý opál – nejvzácnější, nejžádanější a také nejcennější. Jedná se o přírodní opály, které vznikaly buď procesem zvětrávání (Austrálie) nebo vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost opalizovat. Tzn. že dopadající světelné záření se rozkládá ve spektrum monochromatických světelných záření, které lidské oko vnímá jako spektrální barvy(červená, oranžová, žlutá, modrá a fialová). Tato „hra barev“ neboli barvoměna, jak se také lidově říká opalizaci, pak vytváří neuvěřitelný kaleidoskop barevných vzorů a proměn. Pro tuto vlastnost bývají přírodní drahé opály vyhledávané zejména v klenotnictví pro šperkařské účely.
• modrý opál – průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Nazývaný také andský opál, především z peruánských nalezišť, velmi vzácně obsahuje černé dendrity.
• růžový opál – růžová barva, neprůhledný, jen na okrajích průsvitný, často ve směsi s chalcedonem, nachází se především v Peru.
• prasopál – zelený (zbarvený niklem, případně chromem)
• voskový opál – neprůhledný žluto-hnědý
• černý opál – je buď prostý černý opál (zbarvený manganem) a nebo odrůda vzácného australského černého opálu (opalizuje), který se nachází ve vrstvách jílu.
• hydrofán – označení pro drahé opály, které vznikly pouze vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost absorbovat vodu. Díky tomu se změní z neprůhledného nebo poloprůsvitného na zcela průsvitný nebo průhledný. Někdy absorpce vody zdůrazní hru barev (opalizaci). Po vyschnutí se opál opět vrací do původní bezbarvé nebo neprůhledné podoby.
• dřevitý opál – zkamenělé dřevo prosycené opálem, má různé barvy
• tabašir – opál s obsahem zkamenělých stébel
• kašolong – křídově bílá směs opálu s chalcedonem, obsahuje ze všech opálů nejméně vody
• Menilit – je vrstevnatý sedimentární opál
• Gejzírit – je opál vysrážený z termálních pramenů
• boulder opál – opalizující hlízy limonitu. Boulder opál = odrůda australského drahého opálu (opalizuje) a nachází se v konkrecích železitého pískovce.
• obecný opál – přírodní opál bez opalizace, protože dopadající světelné záření z části absorbuje a z části nezměněné odráží. Jsou celistvé, neprůhledné až průsvitné různých barev, podle kterých jsou většinou i pojmenované.

Žlutý opál

Jedna z odrůd opálu je žlutý opál. Nejen žlutý opál, ale zejména drahý opál všeobecně patřil již od starověku k tajemným a vysoce ceněným kamenům, jimž byla připisována neobyčejná magická síla. Podle esoteriků opál zesiluje charakterové vlastnosti a momentální emocionální stav člověka. V rukách dobrého člověka posiluje jeho pozitivní vlastnosti a pomáhá mu, ale i naopak.

Využití

Opály se využívají především v klenotnictví pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány prsteny, náhrdelníky a další. Oproti většině dalších drahokamů se nedá většina opálů brousit (vyjma ohnivého opálu), proto je jeho povrch opravován pomocí zaoblování a vyhlazování.

Nedoporučuje se, aby se opál omýval vodou, ale aby se na jeho údržbu používal měkký hadr napuštěný strojním olejem, jelikož z vody by opál mohl do sebe vytáhnout nečistoty a změnit tím svoji barvu. Následně by se měl vyleštit.

Odkazy

Reference

Literatura

• KREPERÁT, Josef Pavel. Skrytá moc drahých kamenů a jejich vliv na naše duševní a fyzické zdraví. Praha: Granit, 1998. ISBN 80-85805-72-3. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu opál na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo opál ve Wikislovníku