Op-art

V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Op-art a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od svých počátků až po svou relevanci dnes hraje Op-art zásadní roli ve společnosti a je předmětem debat a zájmu. V průběhu let se Op-art vyvíjel a našel své místo v různých oblastech a ovlivnil způsob, jakým komunikujeme se světem kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy objevíme různé nuance a perspektivy, které obklopují Op-art, a pochopíme tak její důležitost v našem každodenním životě a její význam v současném kontextu.

Optická iluze. Autorem je Maďar Victor Vasarely

Op-art (zkráceně z angl. optical art optické umění) je směr výtvarného umění, jenž se začal rozvíjet koncem 50. a počátkem 60. let 20. století.

Autoři op-artových děl využívají poznatky z geometrie, fyziognomie a optiky. Snaží se pomocí většinou černobílých geometrických obrazců nebo jiných výrazných barev, rastrů a vzájemně se překrývajících lineárních a plošných útvarů dosáhnout optické iluze pohybu, nestability.

V roce 1955 několik umělců z tohoto hnutí představilo své práce v Paříži v rámci výstavy Le mouvement (Pohyb). Název op-art byl použit poprvé v roce 1964 při přípravách na výstavu The Responsive Eye (Reagující oko) v Muzeu moderního umění v New Yorku. Název je vlastně obdobou názvu jiného uměleckého směru pop-artu.

Jedním z hlavních představitelů op-artu je maďarský výtvarník Victor Vasarely. Dále např. Bridget Riley, Jesús-Rafael Soto, Youri Messen-Jaschin, Richard Anuszkiewicz, Julian Stanczak nebo Carlos Cruz-Diez.

Odkazy

Reference

  1. HODGEOVÁ, Susie. Stručný příběh žen v umění. Praha: Grada Publishing, 2021. ISBN 978-80-271-1255-5. S. 34. 

Externí odkazy