Ostrava

Statutární město Ostrava
znakvlajka
Lokalita
Status	statutární město
LAU 2 (obec)	CZ0806 554821
Pověřená obec	Ostrava
Obec s rozšířenou působností	Ostrava (správní obvod)
Okres (LAU 1)	Ostrava-město (CZ0806)
Kraj (NUTS 3)	Moravskoslezský (CZ080)
Historická země	Morava Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°50′8″ s. š., 18°17′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	279 791 (2022)
Rozloha	214,23 km²
Nadmořská výška	208–334 m n. m.
PSČ	702 00
Počet ulic	1936 (2020)
Počet domů	28 000 (2021)
Počet MO	23
Počet částí obce	37
Počet k. ú.	39
Počet ZSJ	265
Rozpočt. výdaje	6720 mil. Kč (2016)
Kontakt
Adresa magistrátu	Prokešovo nám. 1803/8 729 30 Ostrava [email protected]
Primátor	Tomáš Macura (nezávislý)
Oficiální web: www.ostrava.cz
Ostrava
Další údaje
Kód obce	554821
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde přibližně 280 tisíc obyvatel, v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v Česku. Společně s polskými Katovicemi tvoří Slezskou metropolitní oblast s 5,3 miliony obyvatel.

Ostrava vyrostla jako průmyslové středisko černouhelné pánve. Pro svůj hornický a hutnický průmysl v minulosti zvaná „ocelové srdce republiky“, prošla výraznými změnami po roce 1989. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla utlumena důlní činnost a poslední uhlí se na území města vytěžilo v roce 1994. Svědkem hornické minulosti je Dolní oblast Vítkovice, bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO. V Ostravě se nachází řada divadel, galerií a kulturních domů. Mezi nejznámější kulturní akce pořádané ve městě patří hudební festivaly Colours of Ostrava a Beats for Love, festivaly vážné hudby Janáčkův máj a Svatováclavský hudební festival, Shakespearovské slavnosti. Každoročně se koná také atletický závod Zlatá tretra. Vysoké školství je v Ostravě zastoupeno Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a všeobecněji zaměřenou Ostravskou univerzitou.

Pro rok 2014 byla Ostrava evropským městem sportu. V letech 2004 a 2015 pořádala společně s Prahou mistrovství světa IIHF v ledním hokeji. Na začátku roku 2017 se v Ostravě konalo Mistrovství Evropy v krasobruslení a v září 2018 se na Městském stadionu uskutečnil IIAF Kontinentální pohár. Na přelomu let 2019 a 2020 hostila Ostrava spolu s Třincem hokejové Mistrovství světa juniorů.

Název

Jméno (Moravské a Slezské) Ostravy bylo převzato od řeky Ostravy, což bylo středověké jméno dolního toku Ostravice.

Znak a logo

Heraldický znak

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vpravo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a tmavým červeným semeníkem. Kůň ve znaku nemá uzdu. Nejstarší vyobrazení znaku je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.

Marketingové logo

V roce 2008 bylo představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. OSTRAVA!!! je marketingovou značkou, kterou se město prezentuje před veřejností v České republice i zahraničí. Podobu loga tvoří název města se třemi vykřičníky.

Historie

První zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ní jako o městečku.^[zdroj?]

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce, kdy byla v rozmezí let 1621 až 1645 obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky. Po druhé světové válce, kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území Poruby (dnešní památkově chráněné domy ve slohu socialistického realismu), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v Porubě i na Jihu.^[zdroj?]

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je i halda Ema ve Slezské Ostravě.^[zdroj?]

Na další dnes už neexistující haldě na území dnešní Černé louky byla pravděpodobně první horská dráha v tehdejším Československu, jednalo se dráhu jménem Tivoli. Datum vzniku jasné není, ale v roce 1931 tam stála. Zanikla společně s haldou v 50. letech 20. století.^[zdroj?]

Významné historické události v datech

• 1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.^[zdroj?]
• 1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna^[zdroj?]
• před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava^[zdroj?]
• 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad^[zdroj?]
• 1763: objev uhlí (údolí Burňa)^[zdroj?]
• 1782: zahájena těžba uhlí na Ostravsku^[zdroj?]
• 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)^[zdroj?]
• 1835: majitelem Rudolfovy hutě se stal bankéř S. M. Rothschild^[zdroj?]
• 1840: postavena první koksovací pec v Ostravě^[zdroj?]
• 1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele^[zdroj?]
• 1894: zahájen provoz moderní městské dopravy, otevřen Český národní dům^[zdroj?]
• 1898: otevřena první banka v Moravské Ostravě a otevřena Veřejná knihovna a čítárna^[zdroj?]
• 1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské a SK Slavoj Vítkovice^[zdroj?]
• 1922: založen SK Slezská Ostrava^[zdroj?]
• 1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava (k původnímu městskému jádru připojeno 7 sousedních obcí), v srpnu oficiální návštěva prezidenta T. G. Masaryka ve městě^[zdroj?]
• 1926: otevřen Dům umění^[zdroj?]
• 1928: založen SSK Vítkovice^[zdroj?]
• 1930: otevřena Nová radnice
• 1941 (1. července): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostravě^[zdroj?]

• 1945: 30. duben den osvobození Ostravy Rudou armádou, z Příbrami do Ostravy přesídlena Vysoká škola báňská, začátek výstavby Nové huti^[zdroj?]
• 1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou č. 123/1947 Sb.
• 1951: zřízena Státní vědecká knihovna v Ostravě^[zdroj?]
• 1952: zahájena trolejbusová doprava^[zdroj?]
• 1952: tým ZSJ Sokol VŽKG získal historicky 1. titul mistra republiky v Československé hokejové lize v sezoně 1951/1952.^[zdroj?]
• 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř^[zdroj?]
• 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru^[zdroj?]
• 1955: ostravské studio Československé televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa (i dnešního Česka)^[zdroj?]
• 1959: vznik Pedagogického institutu, ze kterého se v roce 1964 stává samostatná Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov^[zdroj?]
• 1961: otevřen Dům kultury Vítkovice^[zdroj?]
• 1981: tým TJ Vítkovice získal historicky 2. titul mistra republiky v Československé hokejové lize v sezoně 1980/1981.^[zdroj?]
• 1986: otevřen Palác kultury a sportu (nyní Ostravar Aréna)^[zdroj?]
• 1991: 89 % obyvatel se přihlásilo k české národnosti, Ostrava jedna z mála měst na Moravě, kde se naprostá většina obyvatel v devadesátých letech považovala za Čechy.^[zdroj?!]
• 1994: Vznik týmu Amerického fotbalu Ostrava Steelers^[zdroj?]
• 1994: poslední vytěžené uhlí na území města Ostravy^[zdroj?]
• 1995: zahájena příprava na vybudování obchodně-podnikatelského areálu Ostrava-Mošnov^[zdroj?]
• 1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali^[zdroj?]
• 1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy, město Ostrava s partnery založilo Vědecko-Technologický park Ostrava^[zdroj?]
• 1998: ukončení provozu vysokých pecí a výroby surového železa ve Vítkovicích^[zdroj?]
• 2000: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě^[zdroj?]
• 2004: město ve spolupráci se společností CTP Invest začíná budovat průmyslovou zónu Ostrava-Hrabová, pořádání Mistrovství světa v ledním hokeji^[zdroj?]
• 2007: okres Ostrava-město rozšířen o některé okolní obce^[zdroj?]
• 2009: Ostrava napojena na dálniční síť^[zdroj?]
• 2012: dokončení I. fáze revitalizace Dolní oblasti Vítkovic a nového centra města^[zdroj?]
• 2014: otevření památkového objektu Trojhalí po rekonstrukci, kolejové napojení letiště Leoše Janáčka^[zdroj?]
• 2015: Ostrava pořádá Mistrovství světa v ledním hokeji, byla postavená nadstavba na vysoké peci č.1, pojmenovaná Bolt Tower^[zdroj?]
• 2017: Ostrava slaví 750 let od první písemné zmínky a pořádá Mistrovství Evropy v krasobruslení^[zdroj?]

Zemské hranice

Zemské hranice zde tvoří řeky Odra a Ostravice. Mezi těmito řekami se nachází Morava, zbytek pak představuje území spadající pod České Slezsko. Rozlohou větší část města leží ve Slezsku, avšak většina důležitých částí města včetně centra leží na Moravě.^[zdroj?]

V rámci Slezska spadala Ostrava do Těšínského knížectví (pravý břeh Ostravice) a Opavského knížectví (levý břeh Odry). Některé slezské části Ostravy (jmenovitě Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka a Hošťálkovice) byly v letech 1742–1920 součástí Pruského Slezska resp. Německého císařství.^[zdroj?]

Některé severomoravské čtvrti – jmenovitě Moravská Ostrava (centrum města), Mariánské Hory a Přívoz – spadaly do Hukvaldského panství, které bylo i se svými úřady pod suverénní vládou olomouckého (arci)biskupa, jenž zde byl leníkem českých králů. Toto panství zaniklo v roce 1852, kdy bylo přeměněno na velkostatek.^[zdroj?]

Obyvatelstvo

• 

  Věková struktura obyvatel obce Ostrava roku 2011

• 

  Rodinný stav obyvatel obce Ostrava roku 2011

• 

  Vzdělání obyvatel obce Ostrava roku 2011

Do 19. století bylo obyvatelstvo národnostně nevyhraněné, část obyvatel tvořilo českojazyčné lašské obyvatelstvo, velká část obyvatel byla německy hovořící. Od poloviny 19. století, zejména vlivem příchodu kvalifikovaných dělníků a intelektuálů z Čech, se město začalo počešťovat. Do města se však v té době stěhovalo obyvatelstvo z celého Rakouska-Uherska – příchozí obyvatelé mimo české země pocházeli zejména z Haliče. Po roce 1945 došlo k vysídlení většiny ostravských Němců. V devadesátých letech se většina obyvatel přihlásila k české národnosti a tzv. moravské národní hnutí se zde do dnešních dnů téměř vůbec neprosadilo. V roce 2001 se podle sčítání lidu 89,6 % obyvatel považovalo za Čechy, 3,5 % za Slováky, 2,3 % za Moravany, 0,3 % za Poláky, 0,3 % za Slezany, 0,2 % za Vietnamce, 0,2 % za Romy, 0,2 % za Němce a 0,1 % za Ukrajince. K jakékoliv víře se přihlásilo 29,5 % obyvatel – 80,1 % z nich tvořili římští katolíci.^[zdroj?]

Ostrava má necelých 300 tisíc obyvatel, do města také dojíždí 50 tisíc lidí za prací i za studiem. Kromě toho je Ostrava centrem druhé největší české aglomerace nazvané Ostravská metropolitní oblast, která v Moravskoslezském kraji kromě přilehlých obcí zahrnuje většinu velkých měst: především Opavu, Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek, Třinec, Kopřivnici, Nový Jičín, Krnov, Orlovou, Bohumín nebo Český Těšín. Žije v ní téměř 1 milion obyvatel, což z ní činí druhé nejvýznamnější urbanizované území v Česku. K roku 2019 konkrétně měla rozlohu 2710 km², kde v celkem 172 obcích žilo 982 071 obyvatel (81 % obyvatel kraje), hustota zalidnění tak činila 362 obyvatel na km².

Geografie

Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Ze severu na jih (Antošovice-Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice-Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km.^[zdroj?]

Města v okruhu 300 km, s počtem obyvatel 200 tisíc a víc:

	Vratislav (~170 km)	Katovice (~70 km), Sosnovec (~80 km), Čenstochová (~125 km), Lodž (~235 km)	Radom (~270 km)
	Praha (~270 km)		Krakov (~120 km)
		Ostrava
	Brno (~140 km)	Bratislava (~200 km), Vídeň (~225 km)	Košice (~270 km)

Členění města

Město o rozloze 214 km² je tvořeno 23 městskými obvody. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území. Dle statutu města jsou některé městské obvody dále rozděleny do částí.

Vlajka	Městský obvod	rozloha (ha)	počet obyvatel (2021)	Části	Katastrální území
	Hošťálkovice	529	1 683		Hošťálkovice
	Hrabová	920	3 758		Hrabová
	Krásné Pole	543	2 652		Krásné Pole
	Lhotka	214	1 333		Lhotka u Ostravy
	Mariánské Hory a Hulváky	735	11 629	Hulváky, Mariánské Hory	Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
	Martinov	403	1 199		Martinov ve Slezsku
	Michálkovice	289	3 245		Michálkovice
	Moravská Ostrava a Přívoz	1353	37 855	Moravská Ostrava, Přívoz	Moravská Ostrava, Přívoz
	Nová Bělá	717	2 207		Nová Bělá
	Nová Ves	307	747		Nová Ves u Ostravy
	Ostrava-Jih	1631	96 871	Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh	Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
	Petřkovice	393	3 140		Petřkovice u Ostravy
	Plesná	487	1 496		Nová Plesná, Stará Plesná
	Polanka nad Odrou	1730	4 898		Polanka nad Odrou
	Poruba	1318	61 939		Poruba, Poruba-sever
	Proskovice	343	1 204		Proskovice
	Pustkovec	107	1 312		Pustkovec
	Radvanice a Bartovice	1666	6 189	Bartovice, Radvanice	Bartovice, Radvanice
	Slezská Ostrava	4140	21 375	Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava	Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
	Stará Bělá	1393	3 980		Stará Bělá
	Svinov	1163	4 257		Svinov
	Třebovice	282	1 828		Třebovice ve Slezsku
	Vítkovice	648	7 653		Vítkovice, Zábřeh-VŽ

Politika

Představitelé Ostravy

Až do roku 1945 stál v čele města starosta. Po druhé světové válce tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku 1969 byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také primátorem. Pouze tento titul se pak používá od roku 1990 až do současnosti.^[zdroj?]

Ze starostů Moravské Ostravy je nutno zmínit Hermanna Zwierzinu, jejího prvního starostu, a Johanna Ulricha, který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl Jan Prokeš, který podpořil velkorysou výstavbu města a rozsáhlou modernizaci jeho infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před Novou radnicí. Speciální zásluhu má protektorátní starosta Emil Beier, který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.^[zdroj?]

Z poválečných starostů zasluhuje pozornost Zdeněk Kupka, který se 1. července 1969 stal prvním primátorem města Ostravy, Evžen Tošenovský, který byl primátorem zvolen tři funkční období po sobě (1993–2001) a posléze se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje, či Petr Kajnar, který inicioval vznik a rozvoj průmyslových zón v Hrabové a Mošnově, v nichž do konce roku 2014 vzniklo přes 9 tisíc nových pracovních míst. Současným primátorem je Tomáš Macura zvolený v roce 2014.^[zdroj?]

Zastupitelstvo

Volby do Zastupitelstva města Ostravy proběhly v roce 2018. Níže je uveden seznam zastupitelů, kteří aktuálně vykonávali svou funkci v letech 2018–2022.

Členové zastupitelstva

Úřady a instituce

Úřady

• Moravskoslezský kraj
• Úřad práce Ostrava
• Katastrální úřad Ostrava
• Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových územní pracoviště Ostrava
• Celní úřad pro Moravskoslezský kraj
• Finanční ředitelství pro Moravskoslezský kraj
• Český statistický úřad - Ostrava
• Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava
• Energetický regulační úřad – Dislokované pracoviště Ostrava

Justiční instituce

Krajský soud v Ostravě sídlí v historické budově na Havlíčkově nábřeží v Moravské Ostravě a jeho působnost se vztahuje na území celého původního Severomoravského kraje.^[zdroj?]

Okresní soud v Ostravě sídlí v moderní budově na ulici U Soudu v městském obvodu Poruba, ten ale nepůsobí v celém okrese Ostrava-město, jeho působnost je vymezena jen územím města. Spolu s brněnským městským soudem jde co do počtu soudců o největší české okresní soudy.

K těmto soudům přísluší krajské a okresní státní zastupitelství, kromě toho je zde ale i pobočka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.^[zdroj?]

Doprava

Ostrava je dopravním a logistickým uzlem v severovýchodní části České republiky. Ve vzdálenosti 25 km od centra města se nachází Mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava, které spojuje Ostravu s řadou evropských metropolí (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT). Jedná se o vůbec první letiště v České republice dostupné po železnici. Z Ostravy létají několikrát týdně pravidelné lety do Londýna a Varšavy. V letní sezóně jsou destinace doplněny o převážně středomořská letoviska.^[zdroj?]

Páteří silniční infrastruktury je dálnice D1, která vede dopravu z českého vnitrozemí přes Ostravu do Polska, s Frýdkem-Místem ji spojuje dálnice D56. Od hlavního města Prahy je Ostrava po dálnici vzdálena 360 km, od Brna 170 km, 90 km od polských Katovic a 310 km od Vídně. Ostravou dále procházejí silnice I. třídy č. 11, 56, 58 a 59. Poblíž Ostravy vede evropská silnice E75 a E462.^[zdroj?]

Ostrava je také významným železničním uzlem, leží na II. a III. železničním koridoru a vede tudy dálková osobní i nákladní doprava z Česka do Polska a na Slovensko. Nejdůležitějšími ostravskými nádražími jsou Ostrava hlavní nádraží a Ostrava-Svinov. Ostrava jako první město v České republice zavedlo železniční spojení až na letiště. Z Ostravy jezdí přímé vlaky.^[zdroj?]

V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. Dnes se plánuje výstavba nového úseku tramvajové tratě, a to od křižovatky "U Slovanů" (zastávka rektorát VŠB) k dnešní autobusové smyčce Opavská (u obchodního domu Globus). Projekt byl zastupitelstvem města schválen jako součást strategického plánu rozvoje města. Součástí modernizace a ekologizace MHD v Ostravě je rovněž pokrývání tramvajových pásů absorpční pryží a následné zatravňování.

V roce 2018 začalo být postupně uváděno do provozu čtyřicet tramvají vyvinutých pro Ostravu společností Stadler. Vozy nesoucí název Stadler Tango NF2 nOVA jsou se svou tichou jízdou, klimatizací, USB zásuvkami, kapacitou 190 míst, maximální rychlostí 80 km/h, wi-fi připojením toho času nejmodernějšími tramvajemi v České republice. Cena jedné tramvaje činila 28,5 milionu korun. Nákup těchto tramvají, stejně tak jako plánovaný (2020) nákup čtyřiceti tramvají Škoda 39T nové generace společnosti Škoda Transportation za 1,9 miliardy korun, je součástí projektu rozsáhlé obměny vozového parku ve městě. Od počátku této obměny do roku 2022 má být kompletně vyměněn vozový park, přičemž provoz MHD ve městě je po tomto datu plánován již výrazně ekologičtější, např. zcela bez dieselových motorů. Součástí této obměny je např. i výměna dieslových autobusů za ty s pohonem CNG a za elektrobusy, nákup parciálních a dvoučlánkových trolejbusů, nákup CNG minibusů a elektrominibusů a v plánu jsou také doubledeckery s pohonem CNG. Všechna nová vozidle jsou uváděna do provozu v novém barevném provedení, a sice v barvě světle modré/tyrkysové s reflexními bílými doplňky. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.^[zdroj?]

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať na sídliště Fifejdy. V devadesátých letech se otevřela trať do Koblova. Následně nastal útlum v rozšiřovaní trolejbusové dopravy, který skončil v roce 2013, kdy byla otevřená trať na Novou Karolinu. V roce 2015 byla otevřená krátká trať na Hulváky. V neděli 28.2.2016 byla zprovozněna trolejbusová trať na Hranečník, kde tak vznikl Přestupní uzel Hranečník.^[zdroj?]

Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe.

Životní prostředí

Ačkoliv ze statistik Ostrava nevychází nejlépe, životní prostředí ve městě se neustále zlepšuje. Stavu životního prostředí v Ostravě se věnuje i řada projektů města. Jedním z nich jsou speciální webové stránky dycham.ostrava.cz, které umožňují občanům sledovat aktuální stav ovzduší nebo ozdravné pobyty určené pro děti ohrožené znečištěním ovzduší.^[zdroj?]

Velkým problémem jsou také ropné laguny bývalé chemičky Ostramo. S jejich odstraněním se začne na podzim 2017. Definitivní likvidace by měla být hotova do roku 2020.

Kultura, umění, architektura

Kultura a umění

V Ostravě je pět stálých divadel. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má tři scény (Divadlo Antonína Dvořáka, Divadlo Jiřího Myrona a Divadlo "12"), dále Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna, Divadlo Mír a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava.^[zdroj?]

V Ostravě působí mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně zde probíhají mezinárodní festivaly klasické hudby Janáčkův máj, Svatováclavský hudební festival či Ostravské dny – Festival nové hudby. Důležitým místem, které řadu akcí spojených s Janáčkovou filharmonií i se zmíněnými hudebními festivaly hostí, je Dům kultury města Ostravy.^[zdroj?]

Od roku 2002 se v Ostravě koná multižánrový hudební festival Colours of Ostrava, který do Ostravy každoročně přivádí řadu hvězd a desetitisíce návštěvníků.Oblast Dolních Vítkovic hostí od roku 2013 festival taneční hudby Beats for Love který každoročně navštíví přes 40000 návštěvníků. V Ostravě-Plesné tradičně probíhá folklórní festival Májová Plesná a Mezinárodní sochařské sympozium Plesná, jehož produkty dnes zdobí nejen plesenský parčík, ale i některá místa v centru (např. kostel svatého Václava), Porubě či třeba v Třebovicích.^[zdroj?]

Mezi další významné kulturní akce v Ostravě patří filmové a divadelní festivaly Jeden svět, Ostrava Kamera Oko, Mezinárodní festival outdoorových filmů nebo oblíbené Letní shakespearovské slavnosti, které se konají pod širým nebem na Slezskoostravském hradě. Zvykům a tradicím se pak věnuje Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel Souznění, festival Folklor bez hranic nebo Irský kulturní festival, který přibližuje irskou kulturu.^[zdroj?]

Od roku 2006 má v Ostravě svoje sídlo celostátní křesťanská televize TV Noe.

V Ostravě lze navštívit také řadu muzeí a galerií:

• Ostravské muzeum se nachází v budově Staré radnice z 16. století. Stálé expozice se věnují historii města, přírodě i krajině Ostravska.
• Dům umění patří k architektonickým zajímavostem města. Kvalitou sbírek se galerie řadí k pětici nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice.
• Malý svět techniky U6 umožňuje testování vědecko-technických zákonitostí na vlastní kůži (např. řídit vlak, vyrobit elektrický proud jízdou na kole, proletět se letadlem, zahrát si na taviče v továrně, vesmírného kosmonauta nebo na kapitána Nema).
• Velký svět techniky nabízí další atrakce, které pobaví a poučí v nejrůznějších oblastech života, přírodních i technických vědách. Na ploše 14 000 m² jsou umístěny celkem čtyři „světy“ s trvalými expozicemi a jeden „svět“ určený pro expozice dočasné.
• Důl Michal je nejlépe zachovalým důlním areálem v Ostravě. Při prohlídce se prochází stejnou cestu, jakou chodili horníci každodenně při příchodu do práce. Je zde řetízkový systém šaten, koupelny, převlékárny, dispečink, strojovna s dochovanými těžními stroji a kompresory. Přímo do dolů se však nefárá.
• Landek (národní přírodní památka), zalesněný vrch nad soutokem Odry a Ostravice ležící v slezské části Ostravy mezi Koblovem a Petřkovicemi. Jedná se o světově známou lokalitu v oblastech archeologie, geologie, historie a hornictví. Místo nálezu petřkovické venuše, sídliště lovců mamutů a první doložené použití černého uhlí jako palivo. Na místě bývalého hradu Landek se nachází rozhledna s výhledem na Moravskou Ostravu a Přívoz nebo dál do Moravské brány.
• Hornické muzeum Landek Park naproti tomu nabízí autentickou prohlídku uhelného dolu Anselm s průvodcem-horníkem.^[zdroj?]
• Muzeum hraček, které má unikáty i rarity z více než 60 zemí a také nejstarší hračky od poloviny 19. století.^[zdroj?]

• Železniční muzeum s modely vláčků nebo originály dokumentů z dob Rakouska-Uherska.^[zdroj?]
• Pivovarské muzeum – prohlídková trasa s ochutnávkou umožňuje seznámit se s postupy výroby piva i jeho historií.^[zdroj?]
• Hasičské muzeum se nachází v secesní budově někdejšího německého sboru dobrovolných hasičů v Ostravě-Přívoze. Součástí expozice je videoprojekce přibližující práci hasičů.^[zdroj?]
• Muzeum Keltičkova kovárna, v němž údajně žil kovář Keltička – podle jedné tradované pověsti objevitel černého uhlí v Ostravě. Před domem se nachází památník kováře Keltičky a malá expozice uvnitř mapuje prvopočátky hornictví v Ostravě. Obsahuje např. sbírku kahanů a svítidel ze 17. století a další hornické a kovářské exponáty.^[zdroj?]
• Geologický pavilon prof. Františka Pošepného představující okolo 15 000 exponátů mineralogických, petrografických a paleontologických sbírek, i kolekci nerostných surovin.^[zdroj?]
• Plato Ostrava – jde o instituci bez vlastního sbírkového fondu, zaměřenou na současné domácí i zahraniční výtvarné umění.^[zdroj?]

Architektura

Řada významných staveb se nachází v městské památkové zóně Moravská Ostrava. Architektonicky kvalitní stavby sloužící především veřejnému životu byly postaveny na přelomu 19. a 20. století. Kromě Masarykova náměstí s budovou Staré radnice, mariánským morovým sloupem z roku 1702 a secesním polyfunkčním domem Café Habsburg s kavárnou, jsou významnou součástí čtvrti Smetanovo náměstí s budovou Divadla Antonína Dvořáka a funkcionalistickým obchodním domem Knihcentrum, náměstí Dr. E. Beneše s palácem Elektra a bankovními paláci, či Prokešovo náměstí, kde se rozprostírá budova Nové radnice s vyhlídkovou věží. Za zmínku stojí také církevní stavby: nejstarší ostravský kostel sv. Václava z 13. století nebo druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku – katedrála Božského Spasitele. Budovy v této části města se pojí se jmény slavných architektů jako byli např. Karel Kotas, Josef Gočár, Ernst Korner nebo Alexander Graf. Na začátku roku 2012 bylo poblíž centra Ostravy postaveno obchodní centrum Forum Nová Karolina.^[zdroj?]

Také v předměstských částech je hodnotná architektura, například zástavba modernistických vil ve Staré Bělé v blízkosti Bělského Lesa. Nejvýznamnější je ale městský obvod Ostrava-Poruba se svou architekturou ve stylu socialistického realismu 50. let 20. století (tzv. sorela), který se inspiroval vzhledem sovětských velkých měst, ale zároveň v sobě ukrývá prvky antiky, renesance a klasicismu. Vstupem do bytové zástavby je známý Oblouk. S těžkým průmyslem v Ostravě je část Ostrava-Vítkovice. S narůstajícím počtem zaměstnanců bývalých Vítkovických železáren zde vznikly dělnické kolonie společně se sociálním zázemím, radnicí i kostelem. Vše s režným neomítaným zdivem. Navštívit lze také městskou památkovou zónu v Ostravě-Přívoze se secesní zástavbou či Jubilejní kolonii v Ostravě-Hrabůvce, komplex bývalých dělnických bytů vybudovaných ve 20. letech minulého století.^[zdroj?]

Sakrální památky

• Evangelický Kristův kostel
• Kostel svaté Anny (Ostrava-Polanka nad Odrou)
• Kostel svatého Bartoloměje (Ostrava-Nová Ves)
• Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Ostrava-Pustkovec)
• Kostel svatého Ducha (Ostrava-Zábřeh)
• Kostel svatého Jana Nepomuckého (Ostrava-Stará Bělá)
• Kostel svatého Jakuba Staršího (Ostrava-Plesná)
• Kostel svatého Josefa (Slezská Ostrava)
• Kostel svatého Josefa (Moravská Ostrava)
• Kostel svaté Kateřiny (Ostrava-Hrabová)
• Kostel Krista Krále (Ostrava-Svinov)
• Kostel svatého Mikuláše (Ostrava-Poruba)
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ostrava-Michálkovice)
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ostrava-Třebovice)
• Kostel Navštívení Panny Marie (Ostrava-Zábřeh)
• Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Radvanice)
• Kostel Panny Marie Královny
• Kostel Panny Marie
• Kostel svatého Františka a Viktora
• Kostel svatého Pavla
• Katedrála Božského Spasitele
• Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Přívoze
• Kostel svatého Václava

Zaniklé stavby

• Krematorium v Moravské Ostravě

Turistické cíle

Ostrava má industriální charakter, pro turisty je zajímavá zejména Dolní oblast Vítkovice, Důl Michal nebo Landek Park. Prozkoumat město lze i díky adventuře Kód Salomon, ve které jde o příběh barona Rothschilda. Během procházky městem lze snadno narazit na filmový štáb, který právě točí nový film, seriál nebo videoklip. Ostravu filmové produkce totiž vyhledávají kvůli její atmosféře stále častěji. Nejčastějšími cíli kromě muzeí a galerií jsou:

• Nová radnice na Prokešově náměstí, s nejvyšší vyhlídkovou věží. Z ochozu ve výšce 73 m lze vidět Ostravu z ptačí perspektivy. Výhled s komentářem seznámí jak s historií města, tak s jeho současností.^[zdroj?]
• Komenského sady, místo, kde je možné narazit na sochu sovětských hrdinů, cvičící jogíny, tančící maminky i sportovce. Je zde také ostravská pláž a kavárna.^[zdroj?]
• Svět miniatur miniuni na výstavišti Černá louka, kde je malý svět plný známých světových staveb, např. pařížská Eiffelovka, egyptské pyramidy či londýnský Big Ben.^[zdroj?]
• Pohádkový orloj, jenž je možno spatřit od osmé hodiny ranní do osmé hodiny večerní, vždy v dvouhodinových intervalech. V oknech galerie loutek se asi dvě minuty odehrává boj Kašpárka se smrťákem, kterého se účastní i další čtyři postavy – anděl, král, královna a čert.^[zdroj?]
• Slezskoostravský hrad, který se vlivem důlní činnosti propadl o 16 m. Nachází se nedaleko Masarykova náměstí a soutoku řek Lučiny a Ostravice. Na hradě se koná celoročně mnoho akcí zejména pro děti a jejich rodiče, ale také známý festival Letní shakespearovské slavnosti.^[zdroj?]
• Stodolní ulice, legendární místo, ve kterém je přes 60 barů, klubů, restaurací a kaváren.^[zdroj?]
• Masarykovo náměstí, historické centrum města střeží mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1702 a poblíž barokní socha svatého Floriána. Na náměstí byla přemístěna busta prezidenta T. G. Masaryka z foyer Nové radnice. Je zde také obchodní dům Laso, Schönhofův dům přezdívaný „Dům se sedmi vchody“ nebo Dům dědiců I. Reisze od vídeňského architekta Wunibalda Deiningera a další pamětihodnosti.^[zdroj?]
• Poruba, historická městská čtvrť vystavěná v „sorele“ za účelem nahrazení městského centra. Nejstarší část Poruby byla vybudována jako součást monumentálních velkolepých plánů, které se z finančních důvodů nerealizovaly celé, ale jenom hlavní body.^[zdroj?]
• Trojhalí Karolina. Historické budovy mezi centrem Ostravy a Dolní oblastí Vítkovice na území po bývalé koksovně Karolina jsou přetvořeny podle návrhu architekta Josefa Pleskota na místo, kam lidé chodí za sportem a zábavou.^[zdroj?]
• Zoologická zahrada Ostrava – rozlohou druhá největší zoo v České republice je domovem 400 druhů zvířat. Jsou zde moderní expozice, nové pavilony, výběhy, večerní prohlídky, komentovaná krmení, ale třeba i zimní běžkování. Od roku 2014 je novou součástí Safari asijských kopytníků, od roku 2015 pak Pavilon evoluce.^[zdroj?]
• Dolní oblast Vítkovice (národní kulturní památka) je klasickým industriálním prostorem v srdci města. Na Vysokou pec č. 1 Bolt Tower s restaurací se lze dostat proskleným výtahem, je z ní rozhled nejen na celý areál, ale také na Ostravu a její okolí. K dispozici je průvodce, který návštěvníky seznámí nejen s historií rodiny Rothschildů, ale i s objekty VI. Energetické ústředny, kompresorovny, starými hornickými koupelnami nebo třeba Gongem, halou postavenou z bývalého plynojemu.^[zdroj?]
• Důl Michal je nejlépe zachovalým důlním areálem v Ostravě.^[zdroj?]
• Hornické muzeum Landek Park s dřívějším dolem Anselm.
• Planetárium Ostrava, kde si lze rozšířit vědomosti o vesmíru nebo i jen poslouchat hudbu pod hvězdnou oblohou.^[zdroj?]
• Halda Ema (také pod názvem Terezie Ema nebo Ostravská sopka) na pravém břehu řeky Ostravice s výškou 315 (z původních 327) m n. m., na níž vládne subtropické klima, neboť halda stále pracuje.^[zdroj?]
• DinoPark Ostrava

• 

  Nová radnice, Ostrava

• 

  Socha Ikara před Novou radnicí

• 

  Pohled z věže Nové radnice

• 

  Mariánský sloup a Stará radnice na Masarykově náměstí

• 

  Dům umění

• 

  Most Miloše Sýkory

• 

  Radnice Slezské Ostravy

• 

  Slezskoostravský hrad

• 

  Slezskoostravský hrad

• 

  Ostrava-Poruba, Oblouk

• 

  Oblast Dolních Vítkovic, důlní a hutní komplex

• 

  Bolt Tower/Boltova věž

• 

  Důl Michal

• 

  Halda Ema

• 

  Landek park

• 

  Miniuni

• 

  Pohádkový orloj

• 

  Planetárium

• 

  Stodolní

• 

  Komenského sady

• 

  Soutok Ostravice a Lučiny pod Slezskoostravským hradem

Podle Ostravy byl pojmenován vrchol v Patagonských Andách v Chile.

Školství

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Střední školy

Vyšší odborné školy

Vysoké školy

Cizojazyčné školy

Sport v Ostravě

Ostrava je městem se sportovní tradicí. V současnosti hostí akce jak republikového, tak i evropského či světového charakteru.^[zdroj?]

• Každoročně se pořádá mezinárodní atletický meeting Zlatá tretra Ostrava (od roku 1961)^[zdroj?]
• Od roku 2004 pořádá každoročně mužský tenisový turnaj Prosperita Open zařazený do nižší mužské kategorie Challenger Tour a od roku 2020 ženský turnaj Ostrava Open spadající do kategorie WTA 500.
• V roce 2004 Ostrava byla spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly ve víceúčelové hale Ostravar Aréna; událost se zde opakovala i v roce 2015.^[zdroj?]

V minulosti hostila řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

.

V Ostravě sídlí sportovní týmy HC Vítkovice Ridera a HC RT Torax Poruba (lední hokej) a FC Baník Ostrava a MFK Vítkovice (fotbal), NH Ostrava (basketbal), 1. SC Vítkovice, FBC Ostrava a MVIL Ostrava (florbal), Arrows Ostrava (baseball a softball), VK Ostrava (volejbal) a Ostrava Steelers (americký fotbal).^[zdroj?]

Ostrava nabízí množství příležitostí sportovního vyžití, díky čemuž získala titul Evropské město sportu 2014. Na území města Ostravy se nachází atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Její letní koupaliště Ostrava-Poruba je největší přírodní koupaliště ve střední Evropě. Ostravu protíná řada cyklotras a cyklostezek. V okolí Ostravy se nachází pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy a vyznačují se dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují příležitosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází další golfové hřiště v Kravařích.^[zdroj?]

Partnerská města

Partnerskými městy Ostravy jsou:

V letech 1949–2022 byl partnerským městem Ostravy Volgograd a v letech 2009–2022 Doněck. Obě partnerství byla vypovězena kvůli válce mezi Ruskem a Ukrajinou.

Známí rodáci

Odkazy

Reference

Literatura

• Kolektiv autorů. Ostrava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 656 s. ISBN 978-80-7422-240-5. 
• JANČÍK, Petr. Atlas ostravského ovzduší. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2013. 127 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12. ISBN 978-80-248-3006-3.  Archivováno 12. 5. 2014 na Wayback Machine.

Související články

• Slezská metropolitní oblast (území PR a ČR s centry v Katowicích a v Ostravě)
• Okresní soud v Ostravě
• Ostravsko
• Ostravsko-karvinská uhelná pánev

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrava na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Ostrava ve Wikislovníku
• Kategorie Ostrava ve Wikizprávách
• Ostrava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Ostrava na Facebooku
• Ostrava 2015
• Mapový server statutárního města Ostravy
• Ostravaci – fotky Ostravy
• Ostravan.cz Web o kultuře.
• Ostravský informační servis Informace o městě, kultuře a dopravě. Prodej suvenýrů, vstupenek a map.
• Ostrava.org Stručný průvodce Ostravou - tipy kam se podívat, kde se najíst, kam na kávu, atd.
• Slovník názvů ostravských ulic a jejich původ in: David Vaculík: Urbanonymie vybraných měst Moravy a Slezska (její vznik, vývoj, systém a klasifikace). Brno: MU 2014. Dostupné online. Str. 183–365.

Moravskoslezský kraj
Okresy	Bruntál • Frýdek-Místek • Karviná • Nový Jičín • Opava • Ostrava-město
Správní obvody ORP	Bílovec • Bohumín • Bruntál • Český Těšín • Frenštát pod Radhoštěm • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Havířov • Hlučín • Jablunkov • Karviná • Kopřivnice • Kravaře • Krnov • Nový Jičín • Odry • Opava • Orlová • Ostrava • Rýmařov • Třinec • Vítkov
Největší města	Ostrava • Havířov • Opava • Frýdek-Místek • Karviná • Třinec • Orlová • Český Těšín • Nový Jičín • Krnov • Kopřivnice • Bohumín • Bruntál • Hlučín • Frenštát pod Radhoštěm

Statutární města v Česku
100 000+	Brno Liberec Ostrava Plzeň Praha
70 000+	České Budějovice Hradec Králové Olomouc Pardubice Ústí nad Labem Zlín
50 000+	Frýdek-Místek Havířov Jihlava Kladno Most Opava
30 000+	Děčín Chomutov Jablonec nad Nisou Karlovy Vary Karviná Mladá Boleslav Prostějov Přerov Teplice Třinec