Otrantský průliv

V dnešním světě je Otrantský průliv téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem a debatu. S rozvojem technologií a globalizací se Otrantský průliv stal relevantním problémem, který se týká lidí všech věkových kategorií a národností. Ať už jde o profesní, osobní nebo akademický, Otrantský průliv má významný dopad na každodenní životy mnoha lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Otrantský průliv a analyzujeme jeho vliv v různých oblastech, stejně jako možné důsledky pro budoucnost.

Otrantský průliv
Otrantský průliv
Otrantský průliv
Maximální hloubka850 m
Šířka75 km
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekStředozemní moře
Sousední celkyJaderské moře, Jónské moře
SvětadílEvropa
StátItálieItálie Itálie
AlbánieAlbánie Albánie
Map

Otrantský průliv (italsky Canale d'Otranto, albánsky Kanali i Otrantos) je průliv mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, který spojuje Jaderské a Jónské moře. Západní břeh náleží Itálii a východní Albánii.

V nejužším místě mezi městy Otranto v Itálii a Vlora v Albánii je široký 75 km. Maximálně je hluboký 850 m.

Historie

Související informace naleznete také v článku Bitva v Otrantské úžině (1917).

V roce 1480 se přes průliv přeplavila osmanská vojska ve snaze obsadit Apeninský poloostrov a připojit ho k Turecku. Invaze byla neúspěšná. Během dějin měl průliv strategický význam. Pro Rakousko-Uhersko byl životně důležitým koridorem pro přístup do Středozemního moře. Proto v první světové válce země Dohody zablokovaly průliv mezi Brindisi a ostrovem Korfu. Blokáda měla zabránit Rakousko-uherskému námořnictvu v účasti v bojových operacích ve Středomoří. Potopen zde byl také dreadnought SMS Szent István rakousko-uherského námořnictva.

Po roce 1991, kdy v Albánii došlo k změně politického uspořádání, se stal průliv místem cest imigrantů z Albánie do Itálie. V letech 1997 a 2004 zahynula téměř stovka Albánců při pokusech překonat průliv a nezákonně vstoupit do Itálie.

Literatura

Externí odkazy