Otto Stern
V tomto článku do hloubky prozkoumáme Otto Stern, téma, které zaujalo pozornost různých oborů a v dnešní společnosti vzbuzuje velký zájem. Otto Stern je téma, které je předmětem diskusí a studií již dlouhou dobu a jeho relevance je patrná dodnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Otto Stern, od jeho původu až po jeho dopad na každodenní život, stejně jako možné důsledky pro budoucnost. Abychom mohli poskytnout úplný pohled na Otto Stern, analyzujeme jeho pozitivní a negativní aspekty a také jeho možné důsledky na osobní, sociální a globální úrovni. Kromě toho upozorníme na nejnovější výzkum související s Otto Stern s cílem poskytnout aktuální pohled na toto neustále se vyvíjející téma.
| Otto Stern | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. února 1888 Żory |
| Úmrtí | 17. srpna 1969 (ve věku 81 let) Berkeley |
| Místo pohřbení | Sunset View Cemetery |
| Alma mater | Vratislavská univerzita Johanneum Breslau Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt |
| Povolání | fyzik, chemik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Hamburská univerzita Rostocká univerzita Univerzita Carnegie Mellon Kalifornská univerzita v Berkeley Spolková vysoká technická škola v Curychu |
| Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1943) čestný doktor Spolkové vysoké technické školy v Curychu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otto Stern (17. února 1888, Żory – 17. srpna 1969 Berkeley) byl německý fyzik. V roce 1943 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za příspěvek k vývoji metody molekulárních svazků a objev magnetického momentu protonu.
Životopis
Otto Stern se narodil v pruském městě Sohrau, dnes Żory v jižním Slezsku v Polsku, a studoval ve Vratislavi (Wroclav).
Svá studia dokončil na Vratislavské univerzitě v roce 1912 doktorátem z Fyzikální chemie. Poté následoval Alberta Einsteina na Karlovu univerzitu do Prahy a později na Spolkovou vysokou technickou školu do švýcarského Curychu. V roce 1915 se Stern habilitoval na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem a v roce 1921 se stal profesorem na univerzitě v Rostocku. Roku 1923 však toto místo opustil a odešel pracovat do nově založeného Institutu fyzikální chemie na Hamburské univerzitě.
Po nástupu nacismu k moci v roce 1933 se však svého místa v Hamburku vzdal a přijal místo profesora fyziky na Carnegieho technickém institutu v americkém Pittsburghu a později na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Jako experimentální fyzik přispěl v roce 1922 společně s Waltherem Gerlachem při Sternově–Gerlachově pokusu k objevu a důkazu prostorového kvantování magnetického momentu atomu.
V roce 1943 obdržel Nobelovu cenu za fyziku. Byla to první Nobelova cena v tomto oboru udělená od roku 1939. Stern obdržel tuto cenu sám a při jejím předávání nepadla žádná zmínka o Sternově–Gerlachově pokusu, neboť Walther Gerlach zůstal v nacistickém Německu a aktivně se spolupodílel na německém jaderném výzkumu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Stern na anglické Wikipedii.
- ↑ The Nobel Prize in Physics 1943. NobelPrize.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Walther Gerlach & Otto Stern, "Das magnetische Moment des Silberatoms", Zeitschrift für Physik, V9, N1, pp. 353-355 (1922).
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Stern na Wikimedia Commons
