Přístav

V následujícím článku se ponoříme do tématu Přístav, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskusi. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Přístav předmětem studia a analýzy různými specialisty v oboru, kteří k tomuto tématu přispěli různými pohledy a přístupy. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty Přístav, od jeho praktických důsledků až po jeho dopad na společnost. Kromě toho budeme zkoumat jeho vývoj v čase a analyzovat současné trendy, které ho obklopují. Přístav je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží, abychom se mu věnovali vyčerpávajícím a kritickým způsobem, takže vás zveme, abyste vstoupili do tohoto vzrušujícího světa a objevili vše, co se skrývá za Přístav.

O televizním seriálu pojednává článek Přístav (seriál).
Přístav v německém Mannheimu
Přístav v německém Hamburku
Přístavní ruch v Dorsetu (Anglie)

Přístav je soustava ploch a zařízení, nacházející se na vhodném místě břehu řeky nebo moře. Jeho účelem je umožnit bezpečné kotvení, manipulaci s plavidly, zajištění snadné nakládky a vykládky zboží a naloďování a vyloďování osob a dopravu zboží a osob dál do vnitrozemí. Základní stavbou přístavu je přístavní molo.

Podle umístění se dělí přístavy na říční a námořní. Námořní přístavy jsou přizpůsobeny k přijímání větších lodí. Říční přístavy přijímají lodě, jejichž velikost i ponor jsou omezeny ostatními stavbami na řekách.

České právní předpisy obsahově rozlišují pojmy přístav, přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště.

Přístavy v Česku

Podrobnější informace naleznete v článku Přístavy v Česku.

Na české vnitrozemských vodních cestách se nachází několik přístavů. Přístavy se dělí na veřejné a neveřejné; přístav může mít též ochrannou funkci, která má zajistit bezpečné stání nebo stání při povodních či zámraze nebo chodu ledu. Povolení k provozování přístavu uděluje Státní plavební správa. Veřejné přístavy jsou evidovány v systému říčních informačních služeb.

V Praze jsou veřejné přístavy v Libni a na druhé straně řeky v Holešovicích, na Smíchově a v Radotíně. Další přístavy jsou na Labi v úseku mezi Mělníkem a Hřenskem. Protože se ale v ČR provozuje jen říční plavba, jejich význam je relativně malý. Nezanedbatelným elementem je také skutečnost, že Česká republika doposud výrazně nepokročila při realizaci plavebních stupňů Přelouč a Děčín, které by umožnily trvalejší splavnost řeky Labe.

Česká republika se zavázala k rozvoji vnitrozemských vodních cest, jejichž součástí jsou i přístavy, např. v nařízení TEN-T nebo dohodě AGN.

Reference

  1. § 2 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě
  2. Stavba plavebních stupňů na Labi začne nejdřív za čtyři roky. Logistika . Hospodářské noviny, 2019-01-03 . Dostupné online. 
  3. Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (dohoda AGN), č. 163/1999 Sb.

Související články

Externí odkazy