Předseda vlády České republiky

Předseda vlády České republiky
Znak vlády České republiky
Úřadující Petr Fiala od 28. listopadu 2021
Sídlo	Kramářova vila
Jmenuje	prezident České republiky
První ve funkci	Václav Klaus
Plat	274 900 Kč (2024)
Webová stránka	www.vlada.cz
Seznam předsedů vlády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předseda vlády České republiky je hlavou vlády České republiky, z hlediska protokolu čtvrtý nejvyšší ústavní činitel státu. Je držitelem jednoho ze sedmi klíčů od dveří do Korunní komory v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Sídlí v Kramářově vile v Praze. Od listopadu 2021 je předsedou vlády Petr Fiala z ODS.

Předseda vlády je jmenován prezidentem republiky. Jestliže dvakrát neuspěje při sestavení vlády (vláda nezíská důvěru parlamentu), pro třetí pokus jmenuje prezident předsedu na základě návrhu předsedy Poslanecké sněmovny. Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta. Podle ústavní zvyklosti demise předsedy vlády je demisí vlády celé.

Kompetence

Podle Ústavy České republiky předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze a vystupuje jejím jménem. Vykonává rovněž další činnosti, které mu svěří ústava nebo jiné zákony. Podepisuje nařízení vlády a usnesení vlády, spolupodepisuje zákony a zákonná opatření Senátu. Na jeho návrh prezident republiky jmenuje a odvolává další členy vlády. Jeho prostřednictvím také podávají další členové vlády demisi do rukou prezidenta. Předseda vlády je taktéž oprávněn člena vlády nebo vedoucího ústředního orgánu státní správy zprostit mlčenlivosti ve vztahu k utajovaným skutečnostem. Z titulu své funkce zastupuje ČR v Evropské radě a má nárok na diplomatický pas. Je také přímým nadřízeným Generální inspekce bezpečnostních sborů, kdy jmenuje a odvolává jejího ředitele, který je mu z výkonu své funkce odpovědný.

Předseda vlády kontrasignuje rozhodnutí prezidenta republiky podle článku 63 Ústavy a nese za ně spolu s celou vládou odpovědnost. Kontrasignací může pověřit jiného člena vlády, a může spolupodpis odmítnout. V případě uvolnění úřadu prezidenta nebo pokud nemůže prezident svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší mu výkon některých funkcí dle článku 63. Konkrétně to jsou:

• zastupování státu navenek
• sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv
• je vrchním velitelem ozbrojených sil
• přijímání vedoucích zastupitelských misí
• pověřování a odvolávání vedoucích zastupitelských misí
• propůjčování a udělování státních vyznamenání
• jmenování soudců
• nařízení, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo
• udělování amnestie
• výkon pravomocí neuvedených v ústavních zákonech, ale v běžných zákonech

Významnou pravomocí předsedy vlády je pak možnost v mimořádných případech, kdy existuje nebezpečí z prodlení, nahradit svým rozhodnutím celou vládu a vyhlásit nouzový stav, a současně přijmout příslušná krizová opatření. Jeho rozhodnutí vláda musí do 24 hodin od vyhlášení schválit nebo zrušit. V historii ČR k tomu došlo jen dvakrát, a to v rámci povodní v srpnu 2002 – 12. srpna 2002 premiér Špidla vyhlásil nouzový stav pro území hlavního města Prahy, Středočeského kraje, Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a Karlovarského kraje, a o den později pak i pro území Ústeckého kraje.

Předseda vlády je také z titulu své funkce předsedou bezpečnostní rady státu. Ministerstvo obrany pracovalo s materiálem navrhujícím, aby v případě neakceschopného parlamentu krizové rozhodování přešlo na vládu, a kdyby byla i ta nefunkční, rozhodoval by jen premiér, nicméně příslušná ústavní novela nebyla zatím (2022) navržena.

Postavení

Jeho pozice v rámci vlády je poměrně silná. Ačkoli vláda rozhoduje ve sboru, směřování politiky určuje její předseda. Přesto nesmí přímo ovlivňovat činnost jednotlivých ministerstev. Jeho výsadní postavení dokládá zejména to, že na jeho návrh jsou jmenováni a odvoláváni další členové vlády. Na druhou stranu je fakticky v tomto obvykle omezen koaliční smlouvou.

Přestože pro to není opora v ústavě, jeho demise je podle zavedené praxe považována za demisi celé vlády. Tento názor je také obecně přijímán v právní teorii, ovšem někteří právníci jej nesdílejí. Např. podle ústavního právníka Jana Filipa má být demise vlády zásadním rozhodnutím celé vlády, nový předseda vlády by navíc podle něj měl mít dostatek možností k provedení potřebných změn. Ačkoli předseda vlády tak může podle výslovného znění ústavy podat demisi a současně dát prezidentovi návrh na odvolání ostatních členů vlády, při vládní krizi v roce 1997 podal premiér Václav Klaus demisi s dovětkem o demisi celé vlády. Později bylo i s demisemi některých dalších premiérů nakládáno jako s demisemi celých vlád, čímž byla vytvořena ústavní zvyklost. Výslovně ji zakotvit do českého právního řádu bylo navrženo v souvislosti s rozsáhlejší novelizací Ústavy v roce 1999, tento návrh ale tehdy neprošel.

Česká ústava umožňuje jmenovat předsedu vlády dříve než ostatní členy vlády. V takové situaci existují dva předsedové vlády. Nový ale pouze sestavuje budoucí vládu a prezidentu republiky navrhuje kandidáty ke jmenování za členy vlády. Bez opory kabinetu se na něj hledí pouze jako na designovaného, jmenovaného do úřadu. Pravomoci předsedy vlády dále plní dosavadní předseda v čele existujícího kabinetu, jehož členové jsou prezidentem pověřeni k výkonu funkcí v demisi až do jmenování nové vlády.

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam premiérů Česka
• Seznam manželek premiérů České republiky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu předseda vlády České republiky na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky předsedy vlády na stránkách Vlády České republiky
• Expremiéři . Česká televize, 2014 . Dostupné online.  Dokumentární seriál České televize