Půda a svoboda
V dnešním světě se Půda a svoboda stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého dopadu na globální ekonomiku až po svůj vliv na každodenní životy lidí, Půda a svoboda vyvolal debaty a diskuse v různých oblastech. Abychom tomuto fenoménu porozuměli hlouběji, je nezbytné analyzovat jeho různé dimenze a dopady. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Půda a svoboda a jeho relevanci dnes, stejně jako budoucí perspektivy, které přináší.
Půda a svoboda (rusky: Земля и воля, foneticky: Zemlja i volja) byly dvě ruské narodnické organizace.
První organizace
První organizace Půda a svoboda byla založená v roce 1862 z iniciativy Alexandra Gercena a Nikolaje Ogareva se sídlem v Petrohradě. Menší buňky byly rozesety v dalších ruských městech.
Za svůj politický cíl si kladla svržení samoděržaví a rozpoutání rolnické revoluce (odtud název organizace). Udržovala vzájemné styky s Gercenovým emigračním listem Kolokol (Zvon). Tato organizace byla rozmetána po zásahu vlády v roce 1864. Jejími hlavními představiteli byli bratři Alexandr a Nikolaj Serno-Solovjevičové, Nikolaj Obručev a Alexandr Slepcov.
Druhá organizace
Druhá organizace Půda a svoboda vznikla v roce 1876 jakožto reakce na neúspěšnou předchozí akci „chození mezi lid“ z roku 1874. Jejím novým zakladatelem se stal Mark Natanson. Původní název organizace Severní revoluční národnická skupina byl roku 1878 změněn na Půda a svoboda. O rok později 1879 došlo, kvůli vnitřním rozporům zejména v otázkách politického boje a konání teroristických akcí, k rozštěpení na dvě nástupnické organizace Čornyj pereděl (rusky: Чёрный передел, česky: Černé znovurozdělení) a Narodnaja volja (rusky: Народная Воля, česky: Svoboda lidu).
Odkazy
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Půda a svoboda na Wikimedia Commons - ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
