V dnešním světě je Palác míru vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost širokého spektra společnosti. Toto téma bylo předmětem debat, výzkumů a kontroverzí, které vyvolaly nebývalý zájem. Od svého dopadu na ekonomiku až po důsledky pro veřejné zdraví, Palác míru získal na globální scéně nebývalý význam. V tomto článku prozkoumáme nejrelevantnější aspekty Palác míru, analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a nabídneme komplexní pohled na jeho význam v současnosti.
Palác míru | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | novorenesance |
Architekt | Louis Marie Cordonnier |
Výstavba | 28. srpna 1913 |
Poloha | |
Adresa | Haag, Nizozemsko |
Ulice | Carnegieplein |
Souřadnice | 52°5′11,76″ s. š., 4°17′43,8″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 333074 |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Palác míru, nizozemsky Vredespaleis, je budova v nizozemském městě Haag. Sídlí v ní Mezinárodní soudní dvůr, tedy hlavní soudní orgán OSN, dále Stálý rozhodčí soud nebo Akademie mezinárodního práva.
Palác je v novorenesančním stylu, jeho výstavba začala roku 1907 (během druhé haagské konference) a v roce 1913 byl slavnostně otevřen. Postaven byl z prostředků, které poskytl filantrop Andrew Carnegie, a zejména díky snaze Andrew Dickson Whitea. Autorem architektonického návrhu byl Francouz Louis Marie Cordonnier.
Na výzdobě se symbolicky podílela řada států, Itálie darovala například mramor, Japonsko koberce, Dánsko fontánu atp.
V roce 2013 Evropská komise Palác zařadila jako jednu z prvních památek mezi tzv. Evropské dědictví.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peace Palace na anglické Wikipedii.