V tomto článku budeme podrobně analyzovat Parazitární onemocnění, téma, které v posledních letech získalo velký význam. Parazitární onemocnění je koncept široce studovaný v různých oblastech, od psychologie po ekonomii, včetně sociologie a politiky. V průběhu historie byl Parazitární onemocnění předmětem debat a úvah odborníků a akademiků i veřejného mínění obecně. V tomto smyslu je nanejvýš důležité prohloubit znalosti a porozumění Parazitární onemocnění, abychom dosáhli širší a jasnější představy o jeho dopadu na společnost a každodenní život. Prostřednictvím tohoto článku navrhujeme prozkoumat různé dimenze a aspekty Parazitární onemocnění s cílem obohatit debatu a podpořit kritickou reflexi na toto téma.
Parazitární onemocnění čili parazitóza (také nazávané parazitická infekce) je infekční onemocnění způsobené parazity. Mohou se vyskytovat u lidí, zvířat i rostlin. V Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů MKN-10 jsou pro parazitární onemocnění vyhrazeny kódy B50 až B89.
Odborné názvy parazitárních nemocí jsou odvozeny od latinského rodového jména parazita s přidáním přípony -óza. Například Schistosoma (krevnička), Enterobius vermicularis (roup dětský) → schistosomóza, enterobióza. Někdy se může blíže specifikovat nemoc a původce přídáním českého druhového jména: Schistosoma haematobium (krevnička močová) → schistosomóza močová. Pro řadu nemocí existuje v českém jazyce řada originálních vžitých názvů, které se běžně používají i v odborném názvosloví (terminologii). Například svrab (synonymum prašivina), zavšivení, motoličnatost atd.
Pod pojmem parazit se rozumí eukaryotický organismus s dočasným nebo trvalým parazitickým způsobem života. Mezi parazity patří zástupci prvoků, helmintů (tasemnice, motolice, hlístice a vrtejši) a některých členovců.
Vybraní paraziti a odpovídající onemocnění:
Parazitózy se dělí na endoparazitózy (parazit napadá vnitřní orgány) a ektoparazitózy (parazit napadá kůži).
Prepatentní perioda (PPP) je časový interval od počátku parazitární infekce do prvních klinicky zjistitelných stadií v trusu, moči, sputu či krvi. Jinými slovy jde o období od vstupu infekčního stadia do hostitele až do objevení se prvních vajíček, larev či oocyst v organismu, jež se dají diagnostikovat klasickými laboratorními metodami. Většinou se prepatentní perioda uvádí v souvislosti s infekcí u definitivních hostitelů. U helmintů představuje prepatentní doba období, kdy infekční stadium parazita vstoupí do hostitele, roste a vyvine se do pohlavně dospělého jedince a dojde k pohlavnímu rozmnožování s tvorbou vajíček nebo larev. Ty jsou potom laboratorně zjistitelné v trusu, krvi, moči nebo sputu. Délka prepatentní periody je druhově závislá a pohybuje se v rozmezí několika dní až několika týdnů, u některých parazitů i měsíců. Například některé střevní hlístice mají prepatentní periodu 2–3 týdny, motolice jaterní 8–12 týdnů. Dlouhou prepatentní periodu mají třeba velcí strongylidi u koní – okolo 6–7 měsíců. U jednobuněčných parazitů se o prepatentní periodě mluví nejčastěji v souvislosti s kokcidiemi, případně jinými střevními prvoky, jako je Giardia, Entamoeba. U kokcidií proběhne během prepatentní doby nejprve nepohlavní rozmnožování (merogonie) a poté pohlavní rozmnožování s tvorbou oocyst, jež odcházejí trusem do prostředí. U malárie je prepatentní perioda interval od počátku nákazy (bodnutí nakaženým komárem) do prvních stadií plasmodií v krvi.
Patence nebo také patentní perioda v parazitologii je časový interval označující aktivní infekci. Je tím myšleno období, ve kterém je parazit v hostiteli klinicky detekovatelný. Rovněž může znamenat délku života parazita v hostiteli nebo dobu, po kterou je parazit schopen produkovat vajíčka, larvy či oocysty.
Lék proti parazitům se nazývá antiparazitikum. Mezi antiparazitika patří např. anthelmintika (proti červům).
Věda, která se zabývá parazity, jejich hostiteli a vztahy mezi nimi, se nazývá parazitologie.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parasitic disease na anglické Wikipedii.