Paví vrch
V tomto článku budeme analyzovat a diskutovat o Paví vrch, tématu, které vyvolalo velký zájem a diskusi v dnešní společnosti. Z různých pohledů a přístupů se budeme zabývat nejrelevantnějšími a nejkontroverznějšími aspekty souvisejícími s Paví vrch s cílem poskytnout úplný a podrobný pohled na toto téma. V tomto článku budeme zkoumat jeho dopad v různých oblastech, stejně jako důsledky a důsledky, které s sebou nese. Stejně tak prozkoumáme různé názory a postoje k této záležitosti a nabídneme kritickou a objektivní analýzu. Prostřednictvím této analýzy se snažíme nabídnout komplexní pohled na Paví vrch a jeho relevanci dnes.
| Paví vrch | |
|---|---|
 Paví vrch od lávky u Radlické ulice | |
| Vrchol | 281 m n. m. |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Pražská plošina / Kladenská tabule / Hostivická tabule |
| Souřadnice | 50°3′46″ s. š., 14°23′58″ v. d. |
  Paví vrch | |
| Povodí | Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Paví vrch (281 m n. m.) je vrch v Praze-Smíchově, nad záhybem Radlické ulice. Jižní svah tvoří stráň údolí Radlického potoka. Na severní straně se nachází park Santoška. K vrcholu kopce směřuje ulice Nad Santoškou, na niž navazuje serpentina ulice Na Pavím vrchu a bezejmenná účelová komunikace. Pro pěší je kopec přístupný z více stran.
Stavby
Pod severovýchodním úbočím vede silniční tunel Mrázovka, který má na hřebeni kopce asi 48 metrů vysokou věž větrací šachty hloubky 79 metrů, vybudované v letech 2001–2002. U paty šachty se nachází podzemní ventilátorovna o ploše 207 m² a trafostanice o ploše 157 m².
Jednou z vrcholových dominant je honosná vila č. p. 1949. Původně patřila uhlobaronu Krulišovi, proto je někdy označována jako Krulišova vila. Při pražském povstání v roce 1945 zde dlouho odolávaly jednotky SS, ale nakonec se 6. května v poledne vzdaly. Roku 1948 byla vila znárodněna a od té doby ji užívá ministerstvo vnitra. Za socialismu spadalo toto pracoviště pod šestou správu Státní bezpečnosti a byl zde mimo jiné jeden ze 7 československých řídicích bodů rušiček zahraničního rozhlasového vysílání. Koncem 80. let byla vila nákladně zrenovována, na práci byli dováženi vězni. Dnes ji užívá Ministerstvo vnitra České republiky (objekt je označen "Radiokomunikační a měřící středisko MVČR"). Severně od ní, nad záhybem stoupající ulice, se nachází architektonicky významná konstruktivistická Říhova vila (č. p. 1911), kterou architekt Josef Karel Říha postavil pro svou vlastní rodinu roku 1928.
U východního konce hřebene je vyhlídka na údolí Vltavy, Nové Město, Vyšehrad a Pankrác, na západním konci hřebene je palouček s vyhlídkou na Radlice a přilehlé stráně.
Na jižním a jihovýchodním svahu se do 1. poloviny 20. století rozkládaly vinice Barvířka, Brentová a Laurová.
Reference
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ Informace na stránkách Metrostavu. www.metrostav.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-28.
- ↑ Paví vrch v Praze - větrací šachta na tunel Mrázovka Archivováno 3. 1. 2010 na Wayback Machine., Hornictví.info, Vladislav Konvička
- ↑ a b c Jan Macháček: Vila na Pavím vrchu[nedostupný zdroj], HN online.sk, 11. 4. 1990
- ↑ , , Starý Smíchov.cz, Marta Jiroudková, 5. a 6. 5. 2010, podle knih Květnové povstání v Praze 5 a Proti hákovému kříži
- ↑ Prokop Tomek: Rušení zahraničního rozhlasového vysílání pro Československo, Securitas Imperii. Sborník k problematice zahraničních vztahů čs. komunistického režimu, Úřad dokumentace a vyšetřováni zločinů komunismu, 2002
- ↑ Moderní smíchovské vily Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine., web Slavné stavby, informace o této stavbě podle knihy Slavné stavby Prahy 5, Přemysl Veverka, Ivan Matějka, Zdeňk Lukeš, Pavel Vlček a Martin Ebela, 2005, ISBN 80-903661-3-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paví vrch na Wikimedia Commons
