V příštím článku budeme hovořit o Pavia, dnešním velmi aktuálním tématu. Pavia je téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě, ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu na osobní úrovni nebo jeho vlivu na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku Pavia vyvolal širokou diskusi a vyvolal rostoucí zájem mezi odborníky i fandy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Pavia, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Pavia a objevit vše, co toto téma nabízí!
Pavia | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 45°11′ s. š., 9°9′ v. d. |
Nadmořská výška | 77 m n. m. |
Stát | Itálie |
Region | Lombardie |
Provincie | Pavia |
Pavia | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 62 km² |
Počet obyvatel | 71 120 (31.12. 2010) |
Hustota zalidnění | 1 147,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0382 |
PSČ | 27100 |
Označení vozidel | PV |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavia je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie. Nachází se na řece Ticino, nedaleko od soutoku s Pádem, asi 35 km jižně od Milána. V současnosti zde žije 70 000 obyvatel.
Dějiny Pavie sahají do římské epochy; na přelomu antiky a středověku zde sídlil král Langobardů. Je také sídlem jedné z nejstarších italských universit. Ve městě se dochovalo velmi mnoho architektonických památek z různých období. Mezi nejznámější patří kostel San Michele Maggiore v langobardsko-románském slohu nebo klášterní komplex Certosa di Pavia, ležící 8 km od centra. Významná je zdejší starobylá univerzita, jedna z nejstarších univerzita světa.
Pavia byla původně římské město Ticinum založené ve 2. století př. n. l. Roku 452 bylo město zničeno Huny, ale záhy obnoveno a za Ostrogótské říše patřilo k sídelním městům Theodoricha Velikého. Od 6. století se pak Pavie stala hlavním městem Langobardského království, které zaniklo jejím dobytím (772) Karlem Velikým. Významné postavení si však zachovalo i poté v rámci Italského království, kdy byla korunovačním městem a železnou korunou lombardskou tu byli korunováni italští králové, resp. od 11. století panovníci Římsko-německé říše (v roce 1355 Karel IV.).
Zároveň zde od 11. století existovala komuna, která soupeřila s Milánem, a proto stála na straně císařů (ghibellini); načas se však stala i členem Veronské ligy. V letech 1313 – 1356 ji jako signorii ovládal rod Beccariů. Samostatnost si Pavia udržela až do roku 1359 (v letech 1330 – 1332 ji ovládal Jan Lucemburský), kdy byla připojena k Milánsku. Na žádost Viscontiů tu Karel IV. založil roku 1361 univerzitu. V proslulé bitvě u Pávie v roce 1525 pak byl Španěly poražen a zajat francouzský král František I.
V letech 1736 – 1859 – s výjimkou francouzského panství za Napoleona – patřila rakouským Habsburkům. Spolu s Milánskem se pak Pavia stala roku 1859 součástí Sardinského království, kde tvořila centrum stejnojmenné provincie (o rozloze 3 345 km²) v rámci Lombardie.
Borgarello, Carbonara al Ticino, Certosa di Pavia, Cura Carpignano, Marcignago, San Genesio ed Uniti, San Martino Siccomario, Sant'Alessio con Vialone, Torre d'Isola, Travacò Siccomario, Valle Salimbene
Počet obyvatel
Pavia leží na hlavní železniční trati Milano - Voghera - Janov, z níž zde odbočuje několik lokálních tratí. Dálničním přivaděčem A54 je napojena na dálniční síť. Převažuje lehký průmysl.