Perská říše
Dnes se ponoříme do fascinujícího světa Perská říše. Toto téma je předmětem studia a zájmu již řadu let a jeho význam je nepopiratelný v různých oblastech každodenního života. Perská říše ovlivnila historii, vědu, kulturu, technologii a společnost obecně. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty Perská říše, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv na dnešní svět. Objevíme fascinující fakta, zajímavosti a relevantní informace, které nám umožní lépe porozumět důležitosti Perská říše v našem každodenním životě.
Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu. Název pochází z řeckého názvu Persis, staropersky Pársa, název oblasti dnes zvané Fárs.
Perská říše primárně označuje starověkou Achaimenovskou říši (550–330 př. n. l.). Z evropského pohledu je tradičně známa jako orientální despocie, které se slabší Řecko dokázalo v řecko-perských válkách v 5. století př. n. l. ubránit. Nakonec byla říše ve 4. století př. n. l. ovládnuta makedonským vojevůdcem Alexandrem Velikým.
Jako Novoperská říše se pak nazývá Sásánovská říše (224 n. l. – 651). Naopak se tak neoznačuje relativně krátké období Seleukovské říše vzniklé z rozpadu Alexandrova dědictví ani následná Parthská říše po staletí ovládaná Peršanům příbuznými Parthy.
Kromě těchto klasických starověkých říší se název perská říše používá i pro další, pozdější státy na území dnešního Íránu.
Perské říše
Achaimenovská říše (550–330 př. n. l.), tj. původní Perská říše- Parthská říše (247 př. n. l. – 224 n. l.), též Arsakovská říše, obvykle nebývá označována jako perská
Sásánovská říše (224–651), též zvaná „Novoperská říše“
Následující historická období Íránu
Dynastie Safíovců (1501–1736)
Dynastie Afšárovců (1736–1796)
Dynastie Zandovců (1750–1794)
Dynastie Kádžárovců (1785–1925)
Dynastie Pahlaví (1925–1979)
.svg){kind=small}
Pojem
Pojem „perská říše“ staří Peršané pro svůj stát nikdy nepoužívali. Za Achaimenovců oficiální pojmenování říše neexistovalo vůbec a perští vyslanci se uchylovali k opisům typu „země náležející králi“, jak o tom svědčí spartsko-perská smlouva z let 412–411 př. n. l., dochovaná u Thúkydida. Oficiální označení říše nebylo v té době nutné, protože moc perských vládců neměla na Středním východě ani ve Středomoří konkurenta.
Jednotící název státu byl zaveden až za novoperské říše ve 3. století n. l., kdy se monarchie potřebovala vymezit vůči svému římskému protějšku ve Středomoří. Tak vznikl zcela nový termín Érán šahr (říše Árjů), jenž svými etnickými i náboženskými konotacemi dobře vyhovoval vládnoucímu rodu Sásánovců. V titulatuře králů na mincích a nápisech se objevila dualistická formule král králů Éránu a Anéránu (tj. Neíránu), nahrazující dosavadní jednoduchý titul král králů, popř. velký král. V pozdní fázi sásánovské epochy lze v panovnické titulatuře zaznamenat sílící tendence k univerzalismu (pán a král celé země apod.).
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Perská říše na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Persie ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Persie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Staré národy | civilizace - Achaimenovská Persie
