Dnes je Plži tématem, které pokrývá širokou škálu diskuzí a debat ve společnosti. Od svého dopadu na politiku až po důsledky pro každodenní život, Plži dokázal upoutat pozornost a zájem velkého počtu lidí. Bez ohledu na perspektivu, ze které se k němu přistupuje, se dnes Plži stalo velmi aktuálním tématem. Jak pokračujeme ve zkoumání tohoto fenoménu, je důležité pečlivě zkoumat jeho různé aspekty a pochopit, jak ovlivňuje náš neustále se měnící svět. V tomto článku budeme dále zkoumat Plži a jeho význam v našich životech.
Plži | |
---|---|
Různí zástupci plžů | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | měkkýši (Mollusca) |
Třída | plži (Gastropoda) Cuvier, 1795 |
Klady | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plži (Gastropoda), dříve též břichonožci, hovorově známi jako šneci a slimáci, jsou třída bezobratlých živočichů z kmene měkkýšů. Zástupci plžů se vyskytují ve sladkých vodách, v mořích i na souši.
Jedná se o extrémně velkou a diverzifikovanou skupinu živočichů s více než 65 tisíci popsanými druhy.
Bylo popsán více než 65 tisíc recentních druhů, avšak celkový počet druhů plžů může překročit 100, možná i 150 tisíc.
Plži se mohou dělit na vodní a suchozemské. Podle tradičního systému se plži dělí na předožábré, zadožábré a plicnaté. Předožábří mají žábry před srdcem a nacházejí se v plášťové dutině (část těla, která komunikuje s vnějším prostředím), zadožábří potom až za srdcem. Plicnatí plži mají plicní vaky, které vznikly prokrvením plášťové dutiny.
Existuje vícero systémů plžů:
Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě.
Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy. Orgány mají uschované v útrobním vaku. Potravu rozřežou pomocí jazykové pásky, která připomíná pilu.
Měkké nečlánkované tělo bez končetin, které je pokryté jednovrstevnou pokožkou.
Má mnoho slizových žláz. Tělo se skládá ze svalnaté nohy, útrobního vaku a hlavy s jedním či dvěma páry tykadel (pár tykadel slouží jako hmatový orgán, oči jsou u jejich báze, v případě dvou párů jsou na delších tykadlech miskovitá očka, kratší mají funkci hmatovou). Měkké tělo bývá zpravidla kryto nepárovou schránkou (ulitou).
Rozměry plžů jsou vysoce variabilní a sahají od jednoho milimetru až takřka do pojeden metr. Vůbec jedním z nejmenších plžů je jihočínský suchozemský šnek Angustopila dominikae, jehož ulita je vysoká méně než 1 mm (holotyp druhu má ulitu vysokou jen 0,86 mm). Největším žijícím druhem plže s ulitou je trumpetovka australská (Syrinx aruanus), jejíž ulita může v krajních případech měřit až 91 centimetrů. Největší druh nahého plže je zej kravský (Aplysia vaccaria), který může dosahovat délky až 99 cm a váhy 14 kg.
Dýchají pomocí žaber (předožábří a zadožábří), u některých druhů se druhotně vyvinul plicní vak (plicnatí).
Je otevřená a je zde hustá síť tepen, žil a vlásečnic. Mají srdce s jednou předsíní a jednou komorou.
Tvořena párovými gangliemi, neboli uzlinami. Uzliny jsou propojeny nervovými vlákny. Nervová vlákna vedou také do smyslových orgánů, například očí.
Jsou to hermafrodité i gonochoristé. Vývoj je přímý (z vajíček se líhnou malí jedinci podobní dospělcům – např. u suchozemských druhů) i nepřímý (z vajíček se líhnou larvy nepodobné dospělcům, které musí prodělat metamorfózu, čili přeměnu – např. u mořských plžů)