V průběhu historie byl Plazmid tématem velkého významu a zájmu pro různé společnosti a kultury po celém světě. Od starověku až po současnost hrál Plazmid zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval jejich rozhodnutí, přesvědčení a chování. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Plazmid a analyzovat jeho dopad na různé aspekty společnosti a každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu má nabídnout širokou a podrobnou vizi Plazmid, která se zabývá jejími historickými, sociokulturními a současnými důsledky. Podobně se budeme zabývat novými pohledy a trendy souvisejícími s Plazmid, abychom čtenáři poskytli hlubší a aktuálnější pochopení tohoto tématu, které je tak důležité v globálním panoramatu.
Plazmid (též plasmid) je malá, většinou kruhová molekula DNA schopná replikace, která se přirozeně vyskytuje v cytoplazmě některých bakterií, archebakterií, méně obvykle i u eukaryot. Jedna bakteriální buňka může (v laboratorních podmínkách) obsahovat až několik stovek či vzácně až 3 000 molekul plazmidů. Jeden plazmid mívá velikost v rozmezí cca 1 000–200 000 párů bází.
Plazmidy obyčejně dosahují přibližně 1–5 % množství DNA ve srovnání s bakteriálním chromozomem. Mohou v sobě kódovat různé doplňující vlastnosti, které ovšem mohou být pro daný organismus velice důležité. Navíc se tyto vlastnosti snadno mohou šířit mezi jednotlivými bakteriemi – uplatňují se totiž při jednom typu horizontální výměny genetické informace, nazývaném konjugace.
Plazmidy jsou ve vědě velmi často používané jako tzv. vektory genetické informace – je možné do nich začlenit nějaký zájmový fragment DNA a následně tento plazmid určitým způsobem vložit do nějaké bakterie (či dokonce do kvasinky). Takový plazmid se – za určitých okolností – bude v hostitelském organismu udržovat a kopírovat.
Plazmid používaný jako vektor by měl obsahovat několik důležitých částí: