V tomto článku podrobně prozkoumáme koncept Pointa a jeho dopad na různé aspekty společnosti. V průběhu historie hrál Pointa zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval vše od kultury po ekonomiku. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme, jak se Pointa vyvíjel v průběhu času a jaký byl jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho se budeme zabývat kontroverzemi a debatami, které se točí kolem Pointa, a také možnými řešeními nebo alternativami, které jsou navrženy pro řešení jeho účinků. Od svých počátků až po současnost zanechala Pointa nesmazatelnou stopu ve společnosti a v tomto článku budeme zkoumat její důsledky a důsledky v našem současném světě.
Termín pointa (dle příruček správně čteno „poenta“, častá je ale i výslovnost „poɪnta“ či „pojɪnta“) je nejčastěji používán pro nečekané vyvrcholení děje – typicky v případě vtipu, obdobně ale i v případě filmu nebo literárního díla.
Vhodně použitá pointa umocňuje dojem, kterým se snaží dílo jako celek působit – v případě vtipu by měla být humorná, v případě filmového thrilleru nebo hororu by měla umocnit pocit strachu a „mrazení“, který film jako celek vyvolává.
Slovo pointa má pravděpodobně původ ve francouzském pointe (špička).
Slovo pointa se v běžné řeči často nesprávně užívá ve smyslu „hlavní sdělení“, „podstata příběhu“, „jádro pudla“. Tedy jako ekvivalent anglického „point“. Takové použití je ale chybné.
Správně je "hlavní myšlenka, v níž vrcholí závěr projevu".