V dnešním světě je Polský podzemní stát téma, které vyvolalo velký zájem a debatu. Po léta byl Polský podzemní stát předmětem studia a výzkumu a jeho význam postupem času rostl. Jak na akademické půdě, tak v široké veřejnosti, Polský podzemní stát upoutal pozornost mnoha lidí díky své relevanci v různých aspektech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Polský podzemní stát, od jeho původu a vývoje až po jeho dnešní dopad. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme snažit do hloubky porozumět tomu, jak Polský podzemní stát ovlivnil různé oblasti a jaké perspektivy se kolem tohoto tématu otevírají.
Polský podzemní stát Polskie Państwo Podziemne
| |||||||||
Hymna Mazurek Dąbrowskiego | |||||||||
Motto Honor i Ojczyzna (Čest a Otčina) | |||||||||
Geografie | |||||||||
neurčeno
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Státní útvar | |||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Jako Polský podzemní stát (polsky Polskie Państwo Podziemne) jsou označovány struktury a organizace loajální meziválečnému Polsku během druhé světové války. Uznávaly Polskou exilovou vládu v Londýně. Za začátek Polského podzemního státu je označováno datum 27. září 1939, za zánik pak 1. červenec 1945. Polský podzemní stát působil na území jak okupovaném nacistickým Německem, tak i Sovětským svazem.
Organizace Polského podzemního státu byla trnem v oku Polské dělnické straně a všem dalším prosovětským skupinám, které proti němu aktivně bojovaly.[zdroj?] Podporovaly jej politické strany meziválečného Polska, dále i s výjimkou Skupiny Szańce. Ozbrojenou formací Polského podzemního státu byla Armia Krajowa a Národní ozbrojené síly.
Po skončení druhé světové války byla během Polské lidové republiky role Polského podzemního státu na odboji proti nacistům marginalizována; plné uznání se mu dostalo až po roce 1989.[zdroj?]