V tomto článku bude podrobně analyzován Prokop Malý, relevantní téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. V následujících několika řádcích budou do hloubky prozkoumány různé aspekty související s Prokop Malý, od jeho původu až po jeho dopad na současnou společnost. Jeho význam, jeho praktické aplikace, stejně jako důsledky, které má v různých oblastech, budou ponořeny do. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme osvětlit Prokop Malý a poskytnout širokou a objektivní vizi tohoto velmi zajímavého tématu.
Prokop Malý | |
---|---|
Úmrtí | 30. května 1434 Lipany |
Příčina úmrtí | zabitý v boji |
Povolání | kněz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Prokop Malý (zvaný také Prokůpek) byl husitský kněz působící na území dnešního Česka. Přesný rok jeho narození není znám, zemřel asi v roce 1434 ve známé bitvě u Lipan.
Narodil se někdy nejspíš po druhé polovině[ujasnit] 14. století. Už jako mladý člověk chtěl získat zkušenosti spojené s vojenstvím. Z doslechu znal vojevůdce Jana Žižku z Trocnova. Po čase se tak Prokop rozhodl, že vstoupí do řad vojska, kde tento významný vojevůdce působí. Brzy se mu tak naskytla možnost, aby poznal Žižkovo vojenské umění. I u samotného Jana Žižky začínal být oblíbený čím dál tím více. Když Jan Žižka v roce 1424 zemřel, Prokop se účastnil jeho pohřbu a za téhle situace mu došlo, že by mohl po něm zaplnit volné místo a vést dál vojsko za „pravdou boží“. Tedy za pravdou, po které toužil kněz Mistr Jan Hus (+1415). Po Žižkově smrti si začali jeho vojáci říkat sirotci - tomu napovídá, jak se po Žižkově smrti cítili. Nejdříve sirotky vedl kněz Ambrož Hradecký, který se také účastnil pohřbu Jana Žižky.
Prokop Malý se dočkal až v roce 1428. Byl to pro něho významný rok, stal se totiž duchovním správcem u sirotčího vojska, to byl pro Prokopa Malého veliký úspěch. I když víc autoritativně byl uznáván husitský kněz a politik Prokop Holý. I s ním měl Prokop Malý možnost se seznámit a poznat jeho taktiku. Prokop Malý se s svým vojskem účastnil několika vojenských akcí. S Prokopem Holým třeba s vojskem vyrazil na Moravu, Slezsko nebo dokonce i do některých zahraničních vojenských akcí. Husitské vojsko začalo přecházet z obrany do útoku a tak pořádalo tzv. spanilé jízdy do okolních zemí, za kořistí. Těmto jízdám se někdy ještě dnes říká rejsy, což bylo jejich původní označení. Mezi Prokopovy nepřátele jistě patřil Zikmund Lucemburský, nesouhlasil s jeho představami. Prokůpek se jako posel měl také účastnit basilejského jednání s císařem Zikmundem Lucemburským, ale nakonec se jednání obešlo bez něho a nedorazil na něj.
Už když probíhala jednání na koncilu, tak se projevovaly neshody mezi jednotlivými proudy husitů - umírněných, ale hlavně neshody proudu Pražanů. Rozrůstal neklid a nepokoje v zemi. Vše pak mělo za následek, že 30. května propukla veliká bitva u Lipan. Této bitvy se účastnil i Prokop Malý, stala se mu však osudná a na vážná zranění v této bitvě podlehl.