První Rakouská republika

V dnešním světě je První Rakouská republika tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí v různých oborech. Od jeho dopadu na společnost až po jeho dnešní relevanci se První Rakouská republika stal pro mnohé bodem zájmu. S technologickým pokrokem a změnami v sociální dynamice se První Rakouská republika vyvinul a přizpůsobil požadavkům moderního světa. V tomto článku dále prozkoumáme První Rakouská republika a jeho význam v současném kontextu a také různé pohledy, které na toto téma existují.

Rakouská republika
Republik Österreich
 Německé Rakousko
 Maďarská republika rad
19191934 Rakouský stát 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Sei gesegnet ohne Ende
Geografie
Mapa
Rozloha
83 871 km²
Nejvyšší bod
Grossglockner (3 798 m n. m.)
Nejdelší řeka
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
7 050 112 (1933)
Státní útvar
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Německé Rakousko Německé Rakousko
Maďarská republika rad Maďarská republika rad
Následující
Rakouský stát Rakouský stát
Dějiny Rakouska

Znak Rakouska
  • Prehistorie
  • Habsburská éra
  • Rakousko po 1. světové válce
  • Rakousko po 2. světové válce

První Rakouská republika byl státní útvar v období po konci první světové války až do roku 1934, kdy byl opuštěn koncept parlamentní demokracie a Rakousko nastoupilo cestu autoritářského státu.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článcích Rakouský stát, Vlastenecká fronta (Rakousko) a Österreichisches Jungvolk.

Rakousko přijalo 21. října 1919 smlouvu ze Saint-Germain-en-Laye. Smlouva zakazovala název Německé Rakousko a upravovala hranice nově vzniklých států s Rakouskem.

Nejdůležitějšími stranami v rakouské první republice byly Křesťansko-sociální strana (Christlichsoziale Partei) a Sociálně demokratická strana dělnická (Sozialdemokratische Arbeiterpartei) s polovojenskou organizací Schutzbund, založenou v roku 1923. Křesťansko-sociální strana reagovala na vznik Schutzbundu reorganizací své polovojenské organizace, Heimwehru.

V roce 1927 došlo ke střetu těchto organizací během tzv. červencové revolty; i když bylo povstání později potlačeno, nepokoje pokračovaly až do třicátých let, kdy se kancléřem stal Engelbert Dollfuss (Dollfuß).

V roce 1933 vyhlásil jeho kabinet rozpuštění parlamentu. Křesťansko-sociální strana odmítala spojení s převážně protestantským Německem. Nepokoje vyústily do občanské války mezi nacisty, socialisty a křesťanskými socialisty.

V roce 1934 vyhlásil Dolfuss vládu jedné strany, austrofašistické Vlastenecké fronty (Vaterländische Front). 25. července byl sice Engelbert Dollfuss zavražděn nacisty, stát se však ještě další čtyři roky pod ochranou Itálie udržel. Éra první republiky přesto skončila a Rakousko bylo známo jako tzv. Rakouský spolkový stát.

Kancléři první republiky

Literatura

  • SUPPAN, Arnold. Die außenpolitischen Beziehungen zwischen Prag und Wien 1918–1938. Prague Papers on the History of International Relations. 1999, roč. 3, s. 213–286. Dostupné online. ISBN 80-85899-73-6.