V tomto článku prozkoumáme do hloubky Ráz těles, téma, které upoutalo pozornost akademiků, výzkumníků a odborníků v různých oblastech. V průběhu historie hrál Ráz těles významnou roli ve společnosti, ovlivňoval trendy, kulturní změny a ekonomické aspekty. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme různé aspekty Ráz těles, od jeho dopadu na každodenní život až po jeho globální důsledky. Doufáme, že prostřednictvím tohoto průzkumu poskytneme úplný a aktualizovaný pohled na Ráz těles a otevřeme dveře k většímu porozumění a diskusi o tomto tématu důležitém pro lidstvo.
Ráz těles je střetnutí dvou těles. Pokud se srazí dvě tělesa při pohybu, vznikají na styčné ploše síly, které způsobí změnu pohybu těles.
Ráz těles, častěji srážka těles, je interakce těles, při níž se soustředíme na pozorování počátečního stavu Sinit a koncového stavu Sfin.
Mírou pružnosti rázu je činitel restituce (vzpruživost, koeficient restituce) daný poměrem skutečné vzájemné rychlosti srazivších se těles ku rychlosti, kterou by měla stejná tělesa po dokonale pružné srážce. Při dokonale nepružné srážce je . Má rozměr 1 (je bezrozměrný), proto jde o činitel, nikoli součinitel.
Při makroskopických srážkách bývá pravidelně . Případná kinetická energie rotačního pohybu se zpravidla započítává do vnitřní energie. Při mikroskopických srážkách může také vzrůst energie postupného pohybu na úkor rotační či energie vzbuzených stavů; pak mluvíme o srážce superelastické, .