V dnešním světě se Robert Hooke stal tématem zájmu a debat v celé řadě oblastí. Ať už v politické, sociální, vědecké nebo kulturní sféře, Robert Hooke upoutal pozornost společnosti a vyvolal vášnivé diskuse o svém významu a důsledcích, které má. Jak se neustále posouváme do 21. století, Robert Hooke se stal relevantním tématem, které vyžaduje hloubkovou analýzu a úvahy o jeho dlouhodobých důsledcích a důsledcích. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Robert Hooke a prozkoumáme jeho dopad na dnešní společnost.
Robert Hooke | |
---|---|
Současný portrét Roberta Hookea | |
Narození | 18.jul. / 28. července 1635greg. Freshwater |
Úmrtí | 3.jul. / 14. března 1703greg. (ve věku 67 let) Londýn |
Místo pohřbení | St Helen's Bishopsgate |
Alma mater | Christ Church Wadham College Westminsterská škola Oxfordská univerzita |
Povolání | architekt, astronom, fyzik, autor deníků, vysokoškolský učitel, filozof, vynálezce, biolog a přírodovědec |
Zaměstnavatelé | Královská společnost (1677–1683) Gresham College Corporation of London |
Ocenění | společník Královské společnosti (1663) |
Nábož. vyznání | anglikánství |
Rodiče | John Hooke a Cecily Gyle |
Funkce | profesor (od 1665) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Robert Hooke (18. července 1635 Freshwater, ostrov Wight – 3. března 1703 Londýn) byl anglický polyhistor, který se proslavil zejména svými objevy na poli přírodních věd. Známý je jeho fyzikální Hookův zákon o přímé úměrnosti velikosti deformace a napětí v deformovaném tělese. Také je nazýván objevitelem buněk.
Roku 1665 publikoval knihu Micrographia, která obsahovala mnoho mikroskopických i makroskopických pozorování. Je mu přisuzováno zavedení biologického pojmu buňka. Pro svá pozorování používal jednoduchý mikroskop, který následně zdokonalil Antoni van Leeuwenhoek, který bývá považován za zakladatele mikrobiologie.
Byl vynálezcem anemometru, teploměru, univerzálního kloubu, vodováhy, hodinového nepokoje, irisové clony, zaměřovacího kříže u dalekohledů, kromě toho se zajímal o astronomii, zkonstruoval zrcadlový dalekohled, helioskop určený k pozorování Slunce, objevil červenou skvrnu na Jupiteru a z jejího pozorování usoudil, že se otáčí. I když přispěl k formulaci Newtonova gravitačního zákona, tak jeho vztah s Newtonem byl odměřený. Některá Hookeova prvenství jsou někdy připisována Newtonovi nebo jsou po Newtonovi pojmenována. Vzhledem k tomu, že se přátelil s Christopherem Wrenem, tak se věnoval i architektuře. Po velkém požáru Londýna v roce 1666 vypracoval velké množství plánů na obnovení města.