V tomto článku prozkoumáme širokou škálu nápadů a konceptů souvisejících s Rostislav Haličský. Od svého vzniku až po současné aplikace je Rostislav Haličský předmětem zájmu a diskusí v různých oblastech. Budeme analyzovat jeho význam v současné společnosti a také jeho vliv na rozvoj různých oborů. Prostřednictvím výzkumu a rozhovorů s odborníky se budeme snažit osvětlit nejdůležitější aspekty související s Rostislav Haličský a poskytnout našim čtenářům úplnější a hlubší pohled na toto téma.
Rostislav Haličský | |
---|---|
Úmrtí | 1264 Bělehrad |
Potomci | Kunhuta Uherská, Griffina Haličská, Béla Mačevský, Michal Bosenský, Anna Rostislavna of Kyiv a Alžběta Mačevská |
Otec | Michal Černigovský |
Matka | Helena Haličská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rostislav Haličský (1225–1263) byl mačevský a slavonský bán, uchazeč o bulharský trůn a syn sv. Michala Černigovského z rodu Rurikovců.
Na dvůr uherského krále Bély IV. ze své vlasti uprchl před Tatary a roku 1243 se oženil s Annou, oblíbenou dcerou svého hostitele.
Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku (Velké Borky/Великі Бірки), utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.
Tchána podporoval ve střetu s bojovným rakouským vévodou Fridrichem. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné bitvě se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit. Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič. Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.
…za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel…
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským bánem (tj. knížetem-místodržícím uherského krále) se sídlem v Bělehradě. Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikájským císařem Theodorem II. a Bulharskem, které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s Přemyslem Otakarem II., zúčastnil se bitvy u Kressenbrunnu a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem Štěpánem napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.
Oženil se s Annou Uherskou, dcerou Bély IV. Uherského. Měli spolu tyto potomky: