V tomto článku se ponoříme hlouběji do tématu Rubín a prozkoumáme všechny jeho aspekty. Rubín je relevantní téma a velmi zajímá široké publikum, protože ovlivňuje mnoho oblastí našeho každodenního života. V tomto článku budeme zkoumat různé aspekty související s Rubín, od jeho historického původu až po jeho dopad na současnou společnost. Prostřednictvím podrobného rozboru se pokusíme tuto problematiku osvětlit a poskytnout ucelenější pohled na to, co skutečně obnáší. Doufáme, že po dokončení čtení čtenáři získají hlubší porozumění a pochopení tématu Rubín.
Rubín | |
---|---|
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | Al2O3 |
Identifikace | |
Barva | červený |
Vzhled krystalu | často šesterečné hranoly |
Soustava | šesterečná |
Tvrdost | 9 |
Lesk | sklenitý |
Index lomu | ~1.762-1.770 |
Vryp | bílý |
Hustota | 4 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | nerozpustný v kyselinách |
Ostatní | velká tepelná vodivost |
Rubín je růžový až červený drahokam sestávající převážně z minerálu korundu (Al2O3) s příměsí chromu způsobující zbarvení.
Mezi největší naleziště rubínů patří zejména Afrika, Asie, Austrálie, Grónsko, Madagaskar a Severní Karolína.
Rubíny nejlepší barvy, tj. sytě červené (v obchodním styku je tato barva nazývána barvou holubí krve) s lehkým modravým odstínem, pochází z Barmy, Mogoku, rubíny dobré barvy jsou ale i rubíny tanzanské, afghánské, vietnamské a rubíny z Nepálu, Srí Lanky a Indie. Rubíny barvy holubí krve jsou díky své barvě nejcennějsí, v Barmě navíc častokrát ve viditelném světle červeně fluoreskují, proto jsou barmské rubíny obvykle nejkvalitnější na světě.
Nejstarší naleziště rubínů jsou náplavy řek jihozápadní Srí Lanky (řeka Kalu Ganga) se starým centrem Ratnapury. Cejlonské rubíny jsou malinové barvy nebo jsou to asterické kameny. První zmínky pocházejí z Arthašástry, Brhatamhíty a buddhistických kronik, jakož od cestovatelů (i Marka Pola). Můžeme hovořit o 3000 letech těžeb zdejších rubínů. Od 4. až 5. století se postupně zvyšuje a od 15. století se na asijském a západním trhu objevují rubíny z Barmy a Kambodži či Thajska.
Od novověku se rubíny těží také na Madagaskaru, v Tanzanii, Afghánistánu, Vietnamu a dalších lokalitách.
Ačkoliv se v Thajsku rubíny také hodně těží, nedoporučuje se kupovat rubíny od pouličních obchodníků, thajští obchodníci bývají totiž mistry v padělání a nezřídka se jedná o madagaskarské, méně kvalitní rubíny, které se za ty thajské pouze vydávají.
Za rubíny se vydávají růžové safíry. Původně prý byl dle přednášky Roberta Nového o problému určování staroindických minerálů v soudobé mineralogii, padparádža safír rubínem padmarága.
Podle Ratnaparikshy tak měli bráhmani dělit rubíny podle kast na jejich barvy.
Rubíny špičkové jakosti a velikosti mající nad deset karátů dosahují závratných cen a jsou vzácnější a cennější než velké diamanty, jsou ale vzácné a výjimečné.
Přírodní rubíny se dopalují (heated), aby měly lepší barvu, doplňují berylliem (treatment), skelnou pastou a dalšími úpravami.
Rubíny jsou vzácné, a proto se v současné době velké množství rubínů vyrábí uměle. Používá se Verneuillova metoda nebo Czochralského metoda pro postupný růst krystalu z taveniny. Někdy se ale používají i další metody, jako třeba hydrotermální metoda.