V tomto článku prozkoumáme Rudolf Zuber, téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Rudolf Zuber je téma, které vyvolalo velký zájem díky své relevanci v každodenním životě, svému vlivu na společnost a významu v různých oblastech. V tomto článku budeme podrobně zkoumat Rudolf Zuber, zkoumat jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty života. Od jeho dopadu na pop kulturu až po jeho roli v historii, Rudolf Zuber je téma, které si zaslouží být důkladně prostudováno. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu budeme analyzovat různé aspekty Rudolf Zuber a jeho dopad na moderní svět. Připravte se na ponoření do fascinujícího světa Rudolf Zuber a objevte vše, co toto téma nabízí!
PhDr. Rudolf Zuber | |
---|---|
Narození | 23. ledna 1912 Vítkovice |
Úmrtí | 29. října 1995 (ve věku 83 let) Jeseník |
Pseudonym | Rudolf Krapina |
Povolání | knihovník, archivář, pedagog, spisovatel, katolický kněz, historik a publicista |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Rudolf Zuber, publikoval i pod pseudonymem Rudolf Krapina (23. ledna 1912, Vítkovice – 29. října 1995, Jeseník) byl český římskokatolický kněz, teolog, církevní historik, archivář a knihovník.
Narodil se 23. ledna 1912 v hornické kolonii dolu Hlubina ležící na rozmezí katastrů Moravské Ostravy a Vítkovic. Jeho otec pocházel z chorvatského Kraljevacu a pracoval jako zámečník na dole Karolina. Rudolf byl třetím ze čtyř sourozenců. Po absolvování reformního reálného gymnázia v Přívoze zahájil v roce 1931 studia na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci. Byl ordinován na kněze v červenci roku 1936, ale nenastoupil do aktivní duchovní správy a mezi lety 1939–1946 působil jako prefekt na Arcibiskupském gymnáziu a semináři v Kroměříži, kde vyučoval dějepis a němčinu. Svou první práci nazvanou Osvobozenecká práce české Ameriky publikoval v roce 1938 v časopisu Vlast pod pseudonymem Rudolf Krapina. Na radu svého profesora církevních dějin Augustina Neumanna se v roce 1937 zapsal ke studiu historie a germanistiky na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Tam měl za učitele tehdejší přední historiky Josefa Šustu, Oldřicha Odložilíka, Václava Chaloupeckého a Karla Stloukala. Pod Stloukalovým vedením pak roku 1946 obhájil doktorskou práci Mladá léta kardinála Dietrichštejna, ve které se zabýval osobou Františka kardinála Dietrichštejna, jemuž věnoval i některá svá pozdější bádání. V roce 1947 převzal správu arcibiskupského archivu v Kroměříži a roku 1950 začal studovat archivnictví na Masarykově univerzitě v Brně u Jindřicha Šebánka, studia musel ukončit v roce 1953.
V zimním semestru 1947/48 začal na Cyrilometodějské teologické fakultě vyučovat československé církevní dějiny. Po komunistickém puči v roce 1948 však bylo kroměřížské Arcibiskupské gymnázium a seminář uzavřeno, uzavřen byl taktéž kroměřížský zámek, kde dr. Zuber působil jako knihovník. Roku 1952 musel ukončit i svou činnost v arcibiskupském archivu a přešel do Zemědělsko-lesnického archivu ve slezském Javorníku. Před tímto přechodem také pracoval jako brigádník v ostravské Nové huti. Do roku 1960 měl ve správě archivní fondy vratislavské arcidiecéze, které jako první zinventarizoval a popsal jako spoluautor Průvodce po archivních fondech Státního archivu v Opavě zveřejněného v roce 1961. V roce 1950 se stal zaměstnancem pobočky šumperského Okresního archivu v Jeseníku, kde vydržel až do svého odchodu do důchodu v roce 1977. Byl také obviněn ze špionáže pro Vatikán. V šedesátých letech vypracoval kandidátskou práci Osídlení Jesenicka do počátku XV. století, která vyšla i tiskem, ale později za normalizace mu nebylo režimem umožněno kandidátský titul obhájit. V téže době věnoval badatelské úsilí např. působení piaristů na Moravě a či osobě Karla Ditterse z Dittersdorfu. Mezi jeho největší díla patří kniha Osudy moravské církve v 18. století, jejíž první svazek vyšel již v roce 1987. PhDr. Rudolf Zuber zemřel 29. října 1995 v Jeseníku ve věku 82 let.
Kromě češtiny ovládal také dalších 6 světových jazyků – francouzštinu, chorvatštinu, italštinu, latinu, němčinu a polštinu. Rád hrál šachy a poslouchal hudbu. V padesátých letech zažádal o laicizaci a oženil se s Renátou Müllerovou, se kterou vychoval 4 děti.
V Javorníku je po něm pojmenována od roku 2005 Městská knihovna Rudolfa Zubera Javorník.
Mezi jeho nejzávažnější díla patří několik prací věnovaných osobě kardinála Dietrichštejna, studie o hudebním skladateli Karlovi Dittersovi z Dittersdorfu, práce o dějinách Jesenicka, zpracované dějiny římskokatolické církve na Moravě, několik studií o Franzi Schubertovi na Jesenicku a dále práce o dějinách církevní hudby na Jesenicku.
Následuje seznam tištěnách rozsáhlejších děl Rudolfa Zubera (nezapracovány drobné studie a netištěná rukopisná díla):