Ruská republika

V dnešním článku budeme hovořit o Ruská republika, tématu, které v posledních letech nabylo značného významu. Ruská republika je téma, které upoutalo pozornost odborníků a lidí všech věkových kategorií, protože jeho dopad se projevuje v různých aspektech každodenního života. V celém článku prozkoumáme různé aspekty související s Ruská republika, od jeho historie a vývoje až po jeho vliv na současnou společnost. Kromě toho se ponoříme do jeho možných důsledků a budoucích výzev. Tento článek se snaží nabídnout komplexní pohled na Ruská republika s cílem poskytnout čtenáři úplnější a aktuálnější pohled na toto fascinující téma.

Ruská republika (1917–1918)
Ruská demokratická federativní republika (1918)

Россiйская республика
Российская Демократическая Федеративная Республика
 Ruská prozatímní vláda 19171918
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna – Рабочая Марсельеза (Rabočaja Marseljeza)
– Гимн Свободной России (Gimn Svobodnoy Rossii)
Geografie
Mapa
Území Ruské republiky
Obyvatelstvo
Národnostní složení
ruština jako úřední jazyk
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Ruská prozatímní vláda Ruská prozatímní vláda
Následující
Ruská SFSR Ruská SFSR
Ruský stát Ruský stát
Ukrajinská lidová republika Ukrajinská lidová republika
Finské království Finské království
Alašská autonomie Alašská autonomie
Chivský chanát Chivský chanát
Bucharský emirát Bucharský emirát
Moldavská demokratická republika Moldavská demokratická republika
Krymská lidová republika Krymská lidová republika
Běloruská lidová republika Běloruská lidová republika
Zakavkazská DFR Zakavkazská DFR
Idel-uralský stát Idel-uralský stát
Altajská republika Altajská republika
Turkestánská autonomie Turkestánská autonomie
Estonská autonomní gubernie Estonská autonomní gubernie
Druhá Polská republika Druhá Polská republika

Ruská republika (rusky Российская республика, Rossiyskaya respublika) je termín, kterým se označuje ruský stát, existující na velké části území zaniklého carského Ruského impéria od Únorové revoluce po Říjnovou revoluci roku 1917. Oficiálně bylo vytvoření tohoto státního útvaru schváleno parlamentem dne 14. září 1917.

Tento krátkodobý stát měl prozatímní vládu. Jejím prvním předsedou byl Georgij Lvov, po jeho odstoupení dne 7. července 1917 vedl vládu až do Říjnové revoluce Alexandr Kerenskij.

Ústavodárné shromáždění 18. ledna 1918 na svém prvním zasedání vyhlásilo demokratický stát pod novým názvem Ruská demokratická federativní republika. Bolševická vláda však následující den shromáždění rozpustila a dekret prohlásila za neplatný. 25. ledna pak Všeruský kongres sovětů vyhlásil Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku.

Vznik

V únoru 1917 bylo Rusko ve velmi nevýhodné situaci:

  1. Vojenská situace - Ruské impérium válčilo na dvou geograficky odlišných frontách proti Německému císařství, Rakousko-Uhersku, Osmanské říši a Bulharsku. Ve válce Rusko ustoupilo z ruské části Polska, dále z Běloruska, dobyté Haliče a části Ukrajiny.
  2. Ekonomická situace - v Petrohradu, tehdejším hlavním městě impéria, nebyl dostatek chleba a když už, tak byl velice drahý. Lidé se začali bouřit, na ulicích se lidé střetávali s policií a záložní vojáci se připojili k demonstracím.

Car odjel do hlavního štábu kde si vyžádal velitele armády a všichni až na admirála Kolčaka se vyslovili pro abdikaci podle návrhu Dumy (parlamentu Ruského impéria). Následnictví se vzdal i za jeho syna careviče Alexeje, následnictví se později vzdal i velkokníže Nikolaj, možný nástupce trůnu.

V únoru 1917 byla vyhlášena Ruská republika která pokračovala v boji proti Centrálním mocnostem.

Reference


Externí odkazy