Ruský Dálný východ
Dnes je Ruský Dálný východ tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Svým dopadem na moderní společnost se Ruský Dálný východ stal bodem debaty a reflexe pro jednotlivce všech věkových kategorií. Od svých počátků až po současný vývoj vyvolal Ruský Dálný východ nebývalý zájem a stal se referenčním bodem pro pochopení základních aspektů každodenního života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Ruský Dálný východ na různé aspekty společnosti, analyzujeme jeho vliv v různých sférách a nabídneme komplexní pohled na jeho význam v současnosti.
.svg)
Ruský Dálný východ (rusky Да́льний Восто́к Росси́и, Dal'nij Vostok Rossiji) je termín označující ruskou část území tradičně nazývaného Dálným východem, sahajícího zhruba od sibiřského jezera Bajkal na západě k pobřeží Tichého oceánu na východě. Jeho vymezení se přibližně shoduje s hranicemi Dálněvýchodního federálního okruhu. Největší města jsou Vladivostok a Chabarovsk.
Historie
Dálný východ nebyl pro svou odlehlost v dobrém spojení s centrem říše v evropské části Ruska. To se změnilo od konce 19. století, kdy byla otevřena Severní mořská cesta a vybudována Transsibiřská magistrála. I běžné námořní spojení, které dříve vedlo kolem Afriky či Jižní Afriky, se v té době zkrátilo po vybudování Suezského a Panamského průplavu.
V období vlády Stalina zde byla vybudována organizace Dalstroj s centrem v Magadanu, která organizovala vězeňskou práci při těžbě v dolech a při stavbě silnic (Cesta kostí). Po Stalinově smrti došlo k reorganizaci a tábory byly přičlněny do správy Gulagu. Komplex táborů na řece Kolyma patří k nejznámějším oblastem táborů nucených prací v Sovětském svazu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian Far East na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruský Dálný východ na Wikimedia Commons
