Sándor Ferenczi
V dnešním článku chceme prozkoumat téma Sándor Ferenczi do hloubky. V průběhu historie hrál Sándor Ferenczi zásadní roli v různých oblastech, od politiky po vědu, kulturu a umění. Je to téma, které vyvolalo diskuse a kontroverze, ale bylo také zdrojem inspirace a inovací. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Sándor Ferenczi, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. S expertními rozhovory, nedávným výzkumem a osobními úvahami se ponoříme do vzrušujícího světa Sándor Ferenczi, abychom lépe porozuměli jeho významu a vlivu v současném světě. Nenechte si ujít tuto fascinující prohlídku Sándor Ferenczi!
| Sándor Ferenczi | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Fraenkel Sándor |
| Narození | 7. července 1873 Miskolc,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. května 1933 (ve věku 59 let) Budapešť,  Maďarsko |
| Místo pohřbení | Farkasrét Jewish cemetery |
| Povolání | psychoanalytik, neurolog a lékař |
| Alma mater | Vídeňská univerzita (1890–1894) |
| Témata | psychoanalýza |
| Rodiče | Bernát Ferenczi |
| Vlivy | Sigmund Freud |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sándor Ferenczi (7. července 1873 Miskolc, Rakousko-Uhersko – 22. května 1933 Budapešť, Maďarsko), původním jménem Sándor Fränkel, byl maďarský psychoanalytik židovského původu, jeden z prvních žáků Sigmunda Freuda.
Život
Narodil se jako Sándor Fränkel židovským rodičům v rakousko-uherském Miškovci. Jeho rodiče byli polští Židé Baruch Fränkel a Rosa Eibenschütz, kteří si později příjmení pomaďarštili na Ferenczi.
Učení
Ferenczi v rámci psychoanalýzy usiloval především o rozšíření jejích možností léčby směrem k těžším psychopatologiím (psychóza), které Freud považoval za psychoanalyticky neléčitelné. Vytvořil některé ze základních konceptů psychoanalýzy – například pojem introjekce pochází od něj.[zdroj?] Ve dvacátých letech se však Ferenczi začal Freudovi vzdalovat. Jednak byl blízkým spolupracovníkem Otto Ranka, s jehož exkomunikací z psychoanalytického okruhu se smiřoval těžce, a pak se s Freudem neshodl v otázce sexuálně zneužívaných pacientů. Ferenczi považoval tvrzení svých pacientů o tom, že byly sexuálně zneužíváni v dětství, za pravdivé. Freud fakt sexuálních zneužití dětí nezpochybňoval, ale považoval Ferencziho důraz v této otázce za útok na svou teorii neurózy, neboť její základní kámen Freud položil tehdy, když pochopil, že vyprávění o zneužití (zejména u hysterek) je povětšinou neurotickou fantazií, a že neurotik se vyznačuje tím, že fantazie má na něj stejný účinek jako realita. Freud považoval Ferencziho názory za pokus renovovat jeho původní, předpsychoanalytickou teorii traumatu. Ferenczi přišel i s novinkami v oblasti techniky analýzy – domníval se, že psychoanalytik by měl být v léčbě mnohem aktivnější a empatický. Ferenczi ovlivnil řadu pofreudovských směrů v psychoanalýze, zejména interpersonální psychoanalýzu.
Odkazy
Literatura
- FERENCZI, Sándor: Klinický deník. Praha: Portál , 2014. ISBN 978-80-262-0626-2
- WOLMAN, B. B. (1977). International encyclopedia of psychiatry, psychology, psychoanalysis, & neurology. Aesculapius Publishers, New York.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sándor Ferenczi na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sándor Ferenczi
