Sekulární stát
V dnešním světě se Sekulární stát stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého vzniku vzbuzuje zvědavost a pozornost odborníků, badatelů, akademiků i široké veřejnosti. Jeho význam spočívá v jeho dopadu na různé aspekty každodenního života a také v jeho vlivu na rozvoj různých studijních oborů a profesí. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Sekulární stát, od jeho historického původu až po jeho dopad na současnost, analyzujeme jeho důsledky a promítáme jeho možný vývoj v budoucnosti.
Sekulární stát je stát, který je založen na sekularismu, tedy není vázán na žádnou náboženskou ideologii a současně zaručuje svým občanům svobodu vyznání. V sekulárním státě je (jakákoli) církev od státu odloučena.
Prvními sekulárními zeměmi se staly státy tradičně křesťanské, ve století dvacátém však vyhlásily sekularismus i některé státy s islámem jako dominantním náboženstvím (například Turecko, Írán v době před islámskou revolucí) či jiným náboženstvím (např. Indie).
V České republice je sekulární stát určen článkem 2, odst. 1 Listiny základních práv a svobod: Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. Z opačné strany také čl. 16 odst. 2: Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Secular state na anglické Wikipedii.
