V tomto článku prozkoumáme problém Silnice pro motorová vozidla v Česku do hloubky a zaměříme se na jeho hlavní aspekty, důsledky a možná řešení. Ponoříme se do jeho historického původu, stejně jako do jeho současného významu, a analyzujeme různé pohledy, které na věc existují. Stejně tak prozkoumáme výzvy a příležitosti, které Silnice pro motorová vozidla v Česku představuje v různých oblastech, ať už osobních, sociálních, ekonomických, politických nebo kulturních. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme nabídnout komplexní a aktualizovanou vizi Silnice pro motorová vozidla v Česku, abychom podpořili reflexi a informovanou debatu o tomto tématu velkého významu v současné společnosti.
Silnice pro motorová vozidla je rychlostní komunikace dálničního typu. Z hlediska nákladů na výstavbu tvoří úspornější variantu dálnic. Nejvyšší dovolená rychlost je 110 km/h, v obci 80 km/h.
V Česku je zaveden v pravidlech silničního provozu termín „silnice pro motorová vozidla“, vztahující se striktně k těm úsekům pozemních komunikací, které jsou vymezeny dopravními značkami Silnice pro motorová vozidla (IZ 2a a IZ 2b). Číslo silnice se na silnicích pro motorová vozidla vyznačuje modrobílou tabulkou „silnice I. třídy“ stejně jako na ostatních silnicích I. třídy.
Silnice pro motorová vozidla mají návrhovou rychlost nejčastěji 100 km/h a stejně jako dálnice nejméně 80 km/h, existují na nich pro každý směr alespoň dva jízdní pruhy a zpravidla všechna křížení jsou mimoúrovňová (ovšem např. v Rakousku jsou pojmem silnice pro motorová vozidla označeny i obyčejné silnice s více pruhy bez dělicího pásu a mimoúrovňových křížení).
Oproti dálnicím však silnice pro motorová vozidla mají některé parametry rozdílné:
Oproti Silnici pro motorová vozidla je „rychlostní silnice“ pouze inženýrský termín, bez vztahu k pravidlům provozu. Specifickým případem jsou ještě rychlostní místní komunikace, které sice mohou být z hlediska pravidel provozu označeny jako silnice pro motorová vozidla nebo z konstrukčního a dopravního hlediska považovány za rychlostní silnice, ale z hlediska zákona o pozemních komunikacích nejsou silnicemi, nýbrž místními komunikacemi zpravidla I. třídy (například rychlostní části Městského okruhu v Praze).
Z původních silnic pro motorová vozidla se jedná o úseky:
Zároveň jsou jako SMV vedeny historicky úseky radiál v Brně:
a v Praze bývalé místní rychlostní komunikace:
Nově označené úseky SMV (v provozu):
Nově označené úseky SMV (plánované):
Nově vybudované úseky SMV:
Nově budované úseky SMV (ve výstavbě):
U hlediska správní evidence a provozu se silnice pro motorová vozidla značí podle své kategorie, tedy zpravidla jako silnice I. třídy.
V některých mapách a investičních a inženýrských materiálech bylo zejména před 1. lednem 2016 zvykem tyto silnice značit, jako by šlo o samostatnou kategorii, tj. například R10 (R 10) místo zápisu obvyklého pro běžné silnice I. třídy (I/10). S reformou dálniční sítě od 1. ledna 2016 zůstaly v kategorii I. třídy většinou pouze kratší zbytkové úseky a ty se již většinou značí jako ostatní silnice I. třídy, jejich značení písmenem R ustoupilo a v terénu jsou rozlišeny především dopravní značkou Silnice pro motorová vozidla. Kromě toho je jako silnice pro motorová vozidla značena rychlostní část Městského okruhu, který však podle kategorizace není silnicí, ale místní komunikací.