Slída

V dnešním světě získal Slída v mnoha oblastech nevyhnutelný význam. Její dopad sahá od osobní po profesionální, přes kulturní, sociální a politickou sféru. Zájem o Slída v posledních letech roste a stává se tématem debat a úvah na různých fórech a médiích. Odborníci i běžní občané se stále více zajímají o pochopení a analýzu důsledků a výzev, které Slída představuje v současné společnosti. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl nabídnout panoramatickou a aktualizovanou vizi Slída, která se zabývá jeho mnoha aspekty a navrhuje kritický a reflektivní přístup k tomuto fenoménu, který je dnes všudypřítomný.

Detail slídy – muskovit

Slída je označení pro velmi širokou skupinu minerálů patřících mezi hlinitokřemičitany. Jde o významnou skupinu horninotvorných minerálů. Slídy patří mezi fylosilikáty, které krystalizují v monoklinické soustavě, někdy je jejich symetrii těžké rozpoznat, protože nabývají pseudohexagonální habitus. Mají dokonalou bazální štěpnost. Tento typický znak je dán jejich vrstevnatou krystalovou strukturou (projevuje se perleťovým leskem na štěpných plochách). Tenké průhledné či průsvitné lupeny dosahují i značných rozměrů. Bývaly používány i jako výplně oken a žáruvzdorných okének pecí. Slída je nevodivá, nehořlavá, taví se špatně, spíše vůbec.

Chemické složení

Všechny slídy mají podobné chemické složení, které lze vyjádřit vzorcem:

X2Y4-6Z8O20(OH,F)4
kde X je K, Na, Ca, zřídka Ba, Rb nebo Cs
Y je Al, Mg, Fe nebo zřídka Mn, Cr, Ti, Li, a další prvky
Z je převážně Si nebo Al ale může být i Fe3+ nebo Ti

Slídy se dělí na dioktahedrické (Y = 4) a trioktaedrické (Y = 6). Pokud je na pozici X ion K nebo Na, označuje se jako pravá slída, pokud je na pozici X Ca označuje se jako křehká slída.

Struktura

Struktura T - O - T hlavních typů slíd

Výborná štěpnost slíd je důsledkem charakteristického uspořádání strukturních prvků, kde se mezi dvěma tetraedrickými sítěmi, které mají v rovině hexagonální symetrii, nachází oktaedrická síť, jejíž prvky se spojují do trojúhelníků. Tato struktura je označována jako t-o-t (tetraedr-oktaedr-tetraedr). Oktaedrická vrstva může existovat ve dvou podobách, jako trioktaedrická, podobná struktuře brucitu, nebo dioktaedrická, podobná gibbsitu. Vrstvy tvořené t-o-t strukturami jsou kompaktní ale mohou se spojovat s dalšími takovými vrstvami, čímž vzniká typická vrstevnatá struktura fylosilikátů.

Minerály

Trioktaedrické slídy

Pravé slídy
Křehké slídy

Dioktaedrické slídy

Pravé slídy

Slídy s mezivrstevní chybou

Velmi jemnozrnné slídy mají často větší rozdíly v obsahu iontů a vody a jsou obvykle označovány jako jílovité slídy. Patří mezi ně:

  • Hydromuskovit: s H3O+ a K na pozici X
  • Illit: s nedostatkem K na pozici X a porovnatelným přebytkem Si na pozici Z
  • Fengit: s Mg nebo Fe2+ nahrazujícími Al na pozici Y a porovnatelným přebytkem Si na pozici Z

Výskyt

Často se však pojmem slída míní jen její nejznámější reprezentant – muskovit.[zdroj?] V přírodě se ze slíd vyskytují nejčastěji dva druhy:

  • Muskovit (světlá slída, kočičí stříbro) – stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho žula, krystalické břidlice nebo svory. Chemicky jde o hlinitokřemičitan draselný s malou příměsí sodíku, vápníkuželeza.
  • Biotit (tmavá slída) – nerost v hornině černý, samostatný lístek pak hnědý až černohnědý. Biotit lze nalézt v mnoha vyvřelinách a krystalických břidlicích. Je to stejně jako muskovit hlinitokřemičitan draselný, avšak s příměsí až 30 % kysličníku hořečnatého.
  • Lepidolit – (růžová odrůda)

Naleziště

  • Indie
  • Rusko (Bajkal)
  • USA
  • Česká republika-Zichovec
  • Kanada

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sľuda na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.geology.cz přístup: 2015-07-17
  2. a b Klein, C., 2006. Mineralógia. Oikos-Lumon, Bratislava, 658 s.

Externí odkazy