Slang
V dnešním světě je Slang téma velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Jak čas plynul, Slang nabýval na významu v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a význam Slang, analyzujeme jeho důsledky v každodenním životě, jeho vývoj v průběhu let a jeho vliv v různých oblastech studia. Od svých počátků až po současnost je Slang předmětem debat a úvah a je zásadní pochopit jeho význam v současném kontextu. Proto je nezbytné ponořit se do této analýzy, abychom plně porozuměli tomuto tématu, které je dnes tak aktuální.
Slang je nespisovný útvar jazyka, který je charakteristický pro mluvčí náležející k určité zájmové skupině. Rozdíly oproti spisovnému jazyku spočívají především ve slovní zásobě.
Bývá nesprávně zaměňován s žargonem, jde však o rozdílnou formu. Žargonem se rozumí jazyk používaný pracovníky v určitém oboru nebo jazyk používaný k představení specifických pojmů v rámci oboru osobám s konkrétním zájmem. Ačkoli žargon i slang mohou být použity k vyloučení nečlenů skupiny z konverzace, říká se, že účelem žargonu je optimalizace konverzace pomocí termínů, které vyžadují technické porozumění.
Kategorie
- slovní zásoba slangová (slang v užším smyslu) – zahrnující nespisovné výrazy užívané zájmovými skupinami – studentský, vojenský, železničářský, sportovní, sázkařský, hudebnický, trampský slang apod.
- mluva v kriminálním prostředí mající za účel skrýt význam výpovědi nezasvěcencům, argot.
Prvními pracemi zabývající se slangem a argotem v českém prostředí jsou slovníky V. Hájka Tajná řeč zlodějů z roku 1806 a Puchmajerova učebnice romštiny z roku 1821, jejíž součástí je i seznam hesel „hantýrky“.
Lingvista František Čermák samotný pojem slangu zpochybňuje, protože tvrdí, že je neobratné a nesmyslné oborovou terminologii rozštěpovat na spisovné „termíny“ a nespisovný „slang“ – spisovné výrazy jsou totiž často samotným oborovým pracovníkům neznámé a vznikají tak „termíny“, které se v daném oboru neužívají. Např. ke slangovému výrazu ponk existuje termín řemeslnický pracovní stůl – což je výraz, který má jistě své místo ve spisovném jazyce, ale nikoli v oborové mluvě.
Odkazy
Reference
- ↑ PIEKOT, Tomasz. Język w grupie społecznej: Wprowadzenie do analizy socjolektu. Wałbrzych: Wydawnictwo Państwowej Wyższej Szkoły Zawodowej im. Angelusa Silesiusa, 2008. Dostupné online. ISBN 978-83-88425-38-7. (polsky)
- ↑ HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. 1. vyd. Praha: SPN, 1980. Kapitola Vrstvy ve slovní zásobě, s. 23.
- ↑ ČERMÁK, František. Lexikon a sémantika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. ISBN 978-80-7422-020-3. S. 135.
Literatura
- Oberpfalcer F.: Slang a argot. In Jazykozpyt. JČF, Praha 1932.
- Oberpfalcer F.: Argot a slangy. In Československá vlastivěda, díl III. Sfinx, Praha 1934.
- Ouředník P.: Argot v odborné literatuře – Argot v beletrii. In Šmírbuch jazyka českého, Paseka, Praha 2005. ISBN 80-7185-638-X.
- Kalita I.: Obrysy a tvary nespisovnosti: ruština vs. čeština. Ruský slang v procesu vývoje. Ústí nad Labem, ISBN 978-80-7414-427-1, 2011.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu slang na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo slang ve Wikislovníku- Kategorie Slangové výrazy/čeština ve Wikislovníku
- Čeština 2.0 – slovník slangu a neologismů tvořený uživateli češtiny
