V dnešním světě je Slezská básnická škola téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí. Ať už kvůli svému významu v dnešní společnosti, jeho dopadu na každodenní životy lidí nebo jeho významu v historii, Slezská básnická škola je téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do různých aspektů, které Slezská básnická škola zahrnuje, od jeho původu až po jeho důsledky v moderním světě. Zjistíme, jak se Slezská básnická škola vyvíjel v průběhu času a jak nadále ovlivňuje naše dnešní životy. Slezská básnická škola je bezpochyby téma, které nadále vyvolává zájem a úvahy, a doufáme, že prostřednictvím tohoto článku objasníme jeho důležitost a relevanci v dnešní společnosti.
Slezská básnická škola (něm. Schlesische Dichterschule) je literárně-historický termín pro slezské básníky baroka. Termín vznikl v 19. století jako pojem literární historiografie. Neodpovídá sebeoznačení ani organizovanému seskupení slezských autorů. Jedná se výhradně o německy píšící autory.
Dělí se na první a druhou školu. Do „první slezské školy“ (něm. Erste Schlesische Schule) jsou zahrnuti autoři, kteří jsou stylistickými nástupci Martina Opitze.
Do „druhé slezské školy“ (něm. Zweite Schlesische Schule) patří Daniel Casper von Lohenstein, Christian Hoffmann von Hoffmannswaldau, ale i Hans Aßmann Freiherr von Abschatz, Gottfried Benjamin Hancke a Benjamin Neukirch.
Andreas Gryphius a Friedrich von Logau do této skupiny nepatří.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Schlesische Dichterschule na německé Wikipedii a Śląska szkoła poetycka na polské Wikipedii.