V tomto článku prozkoumáme význam Slovenské rudohoří v dnešní společnosti. Od svého významu v historii až po jeho dopad na moderní svět je Slovenské rudohoří tématem neustálého zájmu pro akademiky, odborníky i běžné lidi. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy prozkoumáme různé aspekty Slovenské rudohoří a jeho vliv na různé aspekty společnosti, kultury a každodenního života. Kromě toho se budeme zabývat kontroverzemi a debatami, které obklopují Slovenské rudohoří, a také jeho vývojem v průběhu času. Tento článek si klade za cíl poskytnout úplný a vyvážený pohled na Slovenské rudohoří s cílem prohloubit jeho pochopení a uznání v současném kontextu.
Slovenské rudohoří Slovenské rudohorie | |
---|---|
Nejvyšší bod | 1476 m n. m. (Stolica) |
Nadřazená jednotka | Vnitřní Západní Karpaty |
Sousední jednotky | Nízké Tatry, Levočské vrchy, Krupinská planina, Kremnické vrchy |
Podřazené jednotky | Veporské vrchy, Spišsko-gemerský kras, Stolické vrchy, Revúcká vrchovina, Rožňavská kotlina, Slovenský kras, Volovské vrchy, Čierna hora |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovensko, Maďarsko |
Poloha v rámci Slovenska (šedé šrafování) | |
Povodí | Hron, Ipeľ, Hornád |
Souřadnice | 48°45′ s. š., 20°15′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slovenské rudohoří (slovensky Slovenské rudohorie) je rozlohou největší pohoří na Slovensku, kde leží v regionu Spiš a Gemer, a malou částí leží i v severním Maďarsku. Jde o krajinnou oblast subprovincie Vnitřní Západní Karpaty.
Pohoří se rozkládá přibližně mezi městy Zvolen a Košice, severní hranici mu tvoří zhruba řeka Hron a Hnilec, jižní pak slovensko-maďarská hranice, Aggtelelcký kras zasahuje do Maďarska.
Rudohoří má masivní, často plošinový reliéf. Na rozdíl od jiných slovenských pohoří má jen jednu (a to malou) kotlinu a hornatý charakter jen na jihu.
V minulosti bylo Slovenské rudohoří místem těžby rud.
V Rudohoří pramení řeky Hron, Rimava, Ipeľ, Slaná, Bodva a Hnilec.
Všechny oblasti, kromě krasových, jsou hustě zalesněné.