V tomto článku prozkoumáme Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí a vyvolalo v dnešní společnosti široký zájem a diskusi. V průběhu historie hrál Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti klíčovou roli při definování identit, technologického rozvoje, mezilidských vztahů a dalších základních aspektů lidské zkušenosti. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti formoval a nadále utváří způsob, jakým ve světě myslíme, cítíme a jednáme. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti a jeho význam v neustále se měnícím globálním kontextu.
Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti | |
---|---|
Nástupce | Mezinárodní soudní dvůr |
Vznik | 1922 |
Zánik | 1946 |
Sídlo | Haag, Nizozemsko |
Souřadnice | 52°5′13,2″ s. š., 4°17′45,6″ v. d. |
Mateřská organizace | Společnost národů |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti (SDMS; anglicky Permanent Court of International Justice) byl prvním celosvětovým soudem. Založen byl na základě článku 14 Paktu Společnosti národů.
Statut Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti byl členy Společnosti národů přijat 16. prosince 1920 Signatárním protokolem a účinnosti nabyl 8. října 1921. Revidován byl jen jednou, v roce 1929, s účinností od roku 1936.
Soud sídlil v nizozemském Haagu v Paláci míru. Činnost započal 30. ledna 1922 a poslední zasedání se konalo 4. prosince 1939. Kvůli německé okupaci se přemístil do Ženevy, ale ve své činnosti už nepokračoval. Formálně byl rozpuštěn v roce 1946.
Jeho nástupcem se stal Mezinárodní soudní dvůr, který je však na rozdíl SDMS orgánem Organizace spojených národů (SDMS orgánem Společnosti národů nebyl).
V roce 1934 nizozemská poštovní správa pro potřebu soudního dvora opatřila řadu známek své země přetiskem COUR PERMANENTE DE JUSTICE INTERNATIONALE.