Státní převrat

Dnes se Státní převrat stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Ať už svým dopadem na současnou společnost, svou relevanci v historickém kontextu nebo vlivem v kulturní sféře, Státní převrat je tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu let vyvolal vzrušené debaty, podnítil zvědavost mnohých a stal se předmětem četných studií a výzkumů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Státní převrat, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Státní převrat je bezpochyby téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, a tak doufáme, že toto čtení bude pro všechny naše čtenáře zajímavé a obohacující.

Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état (výslovnost IPA), je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě. Pučisté tvoří obvykle malou skupinu (například vysocí vojenští důstojníci). Převrat či puč je úspěšný, pokud se pučistům podaří převzít moc a dosáhnout konsolidace nového režimu.

Pučisté se zpravidla zmocní výkonné moci a podřídí si jak zákonodárnou, tak soudní moc.

Existují různé definice puče a hodnocení konkrétní politické události jako puče (nebo revoluce, povstání, atd.) většinou závisí na míře osobních sympatií pozorovatele vůči stávajícímu režimu, nebo vůči pučistům.

Etymologie

Původ slova puč je ve švýcarsko-německém slově putsch (česky prásk), odkud přešlo do jiných jazyků (jako i anglicky the putsch, francouzsky le putsch), jako označení lidových povstání ve Švýcarsku proti industrializaci počátkem 19. století – jako Curyšský puč 1839, Usterská bouře 1832 proti strojům. Užívá se též výraz coup d'état, původem z francouzštiny.

Historie

Příklady

Úspěšným pučem byl například Napoleonův převrat v roce 1851, bolševická revoluce v říjnu 1917 v Rusku, Kaddáfího převrat v Libyi roku 1969 nebo roku 1999 Mušarafův převrat v Pákistánu.

Mezi neúspěšné převraty se pak řadí nacistický tzv. pivní puč v Bavorsku, pokus o atentát na Hitlera, pokus o státní převrat ve Španělsku (1981) (Golpe de estado), převrat v roce 1991 v tehdejším Sovětském svazu, pokus o převrat roku 2016 v Turecku, nebo útok příznivců Donalda Trumpa na americký Kapitol v roce 2021. Útok příznivců Donalda Trumpa nesplňuje definici převratu nebo povstání jak bylo napsáno. Podle Cambridgského slovníku je povstání definováno jako: "organizovaný pokus skupiny lidí porazit vládu a zmocnit se vlády nad zemí, většinou násilím." Důkazy, že k žádnému pokusu o převrat nedošlo, potvrdila i FBI.

Odkazy

Literatura

Související články

Externí odkazy