V současnosti je Svatopluk Innemann tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rostoucí důležitostí Svatopluk Innemann v naší moderní společnosti je zásadní pochopit jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od Svatopluk Innemann na osobní úrovni až po jeho vliv na globální ekonomiku tento článek prozkoumá různé aspekty Svatopluk Innemann a jeho význam v dnešním světě. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy Svatopluk Innemann poskytneme širší pohled na toto téma a jeho dnešní význam. Čtěte dále a zjistěte více o Svatopluk Innemann a o tom, jak formoval způsob, jakým dnes žijeme!
Svatopluk Innemann | |
---|---|
Svatopluk Innemann (Album representantů všech oborů veřejného života československého, 1927) | |
Narození | 18. února 1896 Lublaň |
Úmrtí | 30. října 1945 (ve věku 49 let) Klecany |
Povolání | filmový režisér, kameraman, herec, scenárista, střihač, kameraman, fotograf, režisér, filmový scenárista a filmový herec |
Choť | Zdena Kavková |
Rodiče | Rudolf Inemann a Ludmila Innemannová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatopluk Innemann (18. února 1896 Lublaň – 30. října 1945 Klecany) byl český režisér, scenárista, kameraman a herec, jeden z průkopníků české kinematografie.
Narodil se jako syn režiséra Rudolfa Innemanna a operní pěvkyně Ludmily Lvové – Innemannové při jejich angažmá v Lublani (dnes Slovinsko). Byl prostřední ze tří bratrů, oba sourozenci se narodili v Praze. Po návratu do Prahy se Svatopluk Innemann vyučil uzenářem.
V roce 1918 začal pracovat ve filmu. Společně s Ottou Hellerem natočili jako kameramani svůj první film Československý Ježíšek o legionáři vracejícím se do vlasti. Ve dnech 20. a 21. prosince 1918 sledoval s kamerou triumfální návrat prezidenta Masaryka do Prahy. Od 1919 natáčel samostatně a také hrál menší role. V roce 1920 se oženil s herečkou Zdenou Kavkovou a od tohoto roku také začal se samostatnou filmovou režií. Celkem do roku 1937 režíroval pětatřicet filmů. Většinou se jednalo o nenáročné komedie, mezi kterými kvalitou vynikly filmy Muži v offsidu (1931), Vražda v Ostrovní ulici (1933) a Před maturitou (1932, společná režie s Vladislavem Vančurou).
Zemřel 30. října 1945 v Klecanech u Prahy.
Svatopluk Innemann natáčel operetky, komedie a melodramata a je autorem dokumentárních a krátkometrážních filmů. Innemann byl ale především režisérem – první film režíroval již v roce 1920 – českou pohádku Červená Karkulka, kterou také nasnímal. V roce 1925 natočil oblíbenou veselohru Z českých mlýnů a výpravný životopisný film Josef Kajetán Tyl. V letech 1919–1930 natočil 16 filmů němých . V roce 1931 vstoupil do zvukového filmu (natočil celkem 25 filmů) – a to filmem o Jaroslavu Haškovi s názvem Poslední bohém se Sašou Rašilovem starším v titulní roli a také výpravným filmem Psohlavci i komedií Fidlovačka. Také režíroval dodnes populární veselohrou Muži v offsidu (1931) s Hugo Haasem.
Innemannovým druhým režijním vrcholem je drama Před maturitou (1932) – v režijní spolupráci s Vladislavem Vančurou, dále kriminálka Vražda v Ostrovní ulici (1933); byl to první film natočený v nových ateliérech Barrandov. V roce 1933 též zachytil atmosféru poutí na kopci Svatého Antonína v laskavé komedii U svatého Antoníčka, v hlavní roli s Ljubou Hermanovou. V roce 1936 natočil spolu z režisérem českého původu Robertem Landem film Sextánka. Svoji filmařskou činnost prakticky ukončil v roce 1937 báchorkou J. K. Tyla – Švanda dudák. Začal mít potíže s vážnou psychickou poruchou a krizí a od roku 1940 se léčil.
Kritiky se také zmiňovaly o jeho umělecké rozkolísanosti v celém období tvorby. V době německé okupace chtěl uvést svoji divadelní hru o Adolfu Hitlerovi. Spolu s manželkou Zdenou přispívali do prvních čísel antisemitského časopisu Arijský boj. V článku z roku 1940 například vyzýval k odstranění židovských herců z divadel. S manželkou také v časopise na pokračování publikovali svůj antisemitský román Prokletá rasa. Osud arijské dívky v roce 1938-1939.