V tomto článku prozkoumáme dopad a důsledky Symbolický odkaz na moderní společnost. Od svého vzniku až po vliv na různé aspekty každodenního života hrál Symbolický odkaz zásadní roli při utváření různých oblastí, jako je politika, ekonomika, technologie a kultura. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme, jak se Symbolický odkaz vyvíjel v průběhu času a jak formoval vnímání a jednání lidí po celém světě. Kromě toho se budeme zabývat kontroverzemi a debatami, které Symbolický odkaz vyvolal, a také jeho potenciálním dopadem do budoucna. Tento článek se snaží poskytnout komplexní a zasvěcený pohled na Symbolický odkaz a jeho význam v současné společnosti.
Symbolický odkaz, anglicky symbolic link, symlink, softlink, tj. měkký odkaz (někdy též link, viz terminologie) označuje v informatice alternativní odkaz, který ukazuje na jiný soubor nebo adresář. Odkaz je realizován jako malý speciální soubor, který obsahuje absolutní nebo relativní cestu k cílovému souboru. Symbolický odkaz interpretuje jádro operačního systému, přičemž v unixových systémech je běžně využívaným nástrojem, zatímco v NTFS je implementován až od Windows Vista. Symbolický odkaz je alternativou k pevnému odkazu.
Pro označení anglického symbolic link se v češtině používají výrazy symbolický či měkký odkaz, nebo se pracuje s anglickým výrazem link. V současné době anglický výraz link majoritně označuje URL (v překladu odkaz), a proto je zde preferován, přestože však v češtině také zcela přesně neoznačuje původní význam slova (spojení, kloub, kadeř…).
V unixových systémech uživatel často volí mezi použitím symbolického a pevného odkazu:
Symbolický odkaz vytvoříme příkazem:
$ ln -s jméno_cíle
Ve Windows 95 a novějších (viz Microsoft Windows) je používána obdoba symbolických odkazů, které jsou nazývány zástupce (soubory .lnk
). Jejich interpretace však není obsažena v jádře operačního systému a implementuje ji pouze průzkumník (Windows Explorer) pomocí svých API funkcí. Otevře-li program zástupce pomocí běžných funkcí operačního systému, přečte pouze metadata umístěná v zástupci (ikona, cesta k cílovému objektu atd.). Použije-li však API funkce průzkumníka, je otevřen cílový soubor.
Ve Windows 2000 (resp. v systému souborů NTFS 3.0 a vyšších verzích) lze vytvořit přibližný ekvivalent symbolických odkazů (tzv. junctions), jež však mohou směřovat výhradně na adresář. Pro jejich vytvoření je navíc nutné použít speciální program, který není standardní součástí systému. Od Windows Vista jsou pak podporovány symbolické odkazy jak na úrovni jádra, tak i v systému souborů (včetně síťových odkazů), avšak nejsou zpětně kompatibilní s předchozími verzemi Microsoft Windows.