Tadeus Reichstein

V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Tadeus Reichstein, jeho dopad na dnešní společnost a jeho význam v různých oblastech. V průběhu historie byl Tadeus Reichstein tématem velkého zájmu a výzkumu s mnoha pohledy a přístupy, které přispěly k pochopení a rozvoji nových myšlenek. Od svého vlivu na ekonomiku, kulturu a politiku až po dopad na každodenní životy lidí se Tadeus Reichstein ukázal jako multidimenzionální problém, který si zaslouží být analyzován a diskutován. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se tento článek bude snažit poskytnout jasný a komplexní pohled na Tadeus Reichstein a nabídnout čtenářům hlubší a smysluplnější pochopení jeho důležitosti dnes.

Tadeus Reichstein
Narození20. července 1897
Włocławek
Úmrtí1. srpna 1996 (ve věku 99 let)
Basilej, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
BydlištěKyjev
Jena
Alma materSpolková vysoká technická škola v Curychu
Povoláníchemik, lékař, botanik, vysokoškolský učitel a vědec
ZaměstnavatelUniverzita v Basileji
OceněníMarcel Benoist Prize (1947)
Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1950)
Stoletá cena (1952)
zahraniční člen Královské společnosti (1952)
Copleyho medaile (1968)
… více na Wikidatech
ChoťHenriette Louise Quarles van Ufford
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tadeus Reichstein, (20. června 1897 Włocławek1. srpna 1996 Basilej, Švýcarsko) byl polsko-švýcarský chemik. Spolu s Edwardem Calvinem Kendallem a Philipem Showalterem Henchem obdržel roku 1950 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, a to za objevy týkající se hormonů kůry nadledvin, jejich struktury a biologických účinků. Jejich objevy otevřely dveře lékařskému využití kortizonu.

Život

Narodil se v polsko-židovské rodině. Dětství strávil v Kyjevě, kde byl jeho otec inženýrem. Poté rodina žila v německé Jeně, od osmi let žil ve švýcarské Basileji. Vystudoval chemii na vysoké technické škole (Eidgenossische Technische Hochschule) v Curychu, roku 1922 zde získal doktorát. Poté, od roku 1930, pracoval na oddělení organické chemie Spolkového technologického institutu v Curychu. V letech 1946–1967 byl profesorem organické chemie na univerzitě v Basileji. Krom Nobelovy ceny získal roku 1968 též Copleyho medaili.

Dílo

Jeho výzkum se zpočátku specializoval vitamíny. Nezávisle na Normanovi Haworthovi vyrobil vitamín C – název průmyslového procesu syntézy vitaminu C nese dodnes jeho jméno, Reichsteinův proces.

Posléze se obrátil k výzkumu na hormonů. Spolu s kolegy izolovali 29 hormonů, přičemž jeden z nich, steroid kortizon, se posléze ukázal jako klíčovým při léčbě revmatoidní artritidy. Tento objev mu také vynesl Nobelovu cenu. Dopad objevu se ještě znásobil, když Reichsteinova asistentka Marguerite Steigerová syntetizovala deoxy-kortikosteron, který se ukázal být lékem na Addisonovu chorobu.

V pozdějších letech se začal zajímat o fytochemii a cytologii kapradin, přičemž v posledních třech desetiletích svého života vydal nejméně 80 článků o těchto tématech. Zvláštní zájem věnoval roli chromozomů při hybridizaci a polyploidům (buňkám či organismům, které obsahují více než dva páry chromozomů). Na rostlinách ho také zajímaly glykosidy, tedy látky s širokou možností terapeutického využití.

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. Tadeus Reichstein - Facts. www.nobelprize.org . . Dostupné online. 
  3. HILCHEY, Tim. Tadeus Reichstein, 99, Dies; Won Nobel for Cortisone Work. The New York Times. 1996-08-06. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. Tadeus Reichstein | Swiss chemist. Encyclopedia Britannica. Dostupné online . (anglicky) 

Externí odkazy