Thunovský palác

V dnešním světě se Thunovský palác stal problémem, který vzbuzuje velký zájem a diskuse. S rozvojem technologií, globalizací a společenskými změnami se Thunovský palác umístil jako relevantní téma, které ovlivňuje lidi všech věkových kategorií, kultur a životních stylů. Od svého vzniku Thunovský palác generuje nekonečné protichůdné názory, výzkumy a úvahy, které se snaží pochopit jeho vliv na různé aspekty každodenního života. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé dimenze a perspektivy Thunovský palác s cílem nabídnout komplexní vizi, která přispívá k obohacení dialogu a porozumění tomuto tématu.

Další významy jsou uvedeny na stránce Thunovský palác (rozcestník).
Thunovský palác
ve Sněmovní ulici
Thunovský palác ve Sněmovní ulici
Thunovský palác
ve Sněmovní ulici
Základní informace
SlohKlasicismus
Výstavba1726
MateriálZdivo
StavebníkJan z Roupova
Další majiteléThunové
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaSněmovní 176/4
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceSněmovní
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky39154/1-631 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thunovský palác (někdejší Roupovský dům) je památka a budova, kde zasedá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, nacházející se v Praze na Malé Straně v ulici Sněmovní 176/4. Palác je od roku 1964 kulturní památkou, zároveň je i součástí národní kulturní památky nazývané sídlo Parlamentu České republiky.

Historie

Thunovský palác ve Sněmovní ulici v Praze

Původní Roupovský dům Jana z Roupova v roce 1650 koupila hraběnka Markéta Anna Thunová.

V letech 16621694 Thunové získali další dva objekty v sousedství. Během přestavby těchto objektů vznikl i dnešní hlavní jednací sál Poslanecké sněmovny Zemského sněmu Království českého.

Od roku 1779 zde provozovala italská operní společnost Pascala Bondiniho divadlo, které prý navštívil i Josef II., budova však v roce 1794 vyhořela.

V roce 1801 hraběnka Anna Marie Thunová palác prodala českým stavům a následně proběhla klasicistní přestavba pro potřeby Zemského sněmu. Palác původně upravený především pro stavovské kanceláře sloužil od roku 1861 jako sněmovna. V roce 1903 byl Thunovský palác propojen s vedle stojícím palácem Smiřických, který také využíval parlament.

14. listopadu 1918 byla v paláci na prvním zasedání Revolučního národního shromáždění vyhlášena samostatnost Československa a Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem. Poté zde zasedal senát, poslanecká sněmovna v té době zasedala v Rudolfinu.

V letech 19361940 proběhla další přestavba paláce. V 50. a  60. letech 20. století zde sídlila některá ministerstva. V letech 19681992 se palác stal sídlem České národní rady, která se po rozdělení Československa přetransformovala na Poslaneckou sněmovnu České republiky.

Od roku 1993 v paláci opět zasedá Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

Thunovský palác v době sídla Českého zemského sněmu.

Motto zobrazené ve štítě před vznikem republiky v roce 1918 znělo: "FRANCISCO II. AVSPICE REBVS PATRIAE AGVNDIS BOHEMIAE ORDINES MDCCCI". V pozdějších úpravách po vzniku republiky byl nahrazen mottem dnešním: "SALVUS REI PUBLICAE SVPREMA LEX ESTO" (blaho státu budiž nejvyšším zákonem).

Reference

  1. Thunovský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 
  2. Sídlo Parlamentu České republiky - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 
  3. SCHWARZENBERG, Karel. Obrazy českého státu. Praha: Melantrich, 1939. S. 122. 

Externí odkazy