V dnešním světě je Tokijský expres téma, které vyvolává velký zájem a debaty. S pokrokem technologií a změnami v životním stylu se Tokijský expres stal relevantním problémem, který ovlivňuje společnost jako celek. Z různých pohledů a výzkumů byl Tokijský expres analyzován a byla navržena různá řešení k řešení tohoto problému. V tomto článku se ponoříme do nejdůležitějších aspektů souvisejících s Tokijský expres, prozkoumáme jeho příčiny, důsledky a možná řešení. Kromě toho prozkoumáme význam Tokijský expres v různých kontextech, od osobní úrovně až po globální dopad.
Krysí transport 鼠輸送 Nezumi jusó | |
---|---|
Japonští vojáci se naloďují na torpédoborec Tokijského expresu někdy v roce 1942 | |
Země | Japonské císařství |
Vznik | Srpen 1942 |
Zánik | Listopad 1943 |
Typ | zásobovací a transportní konvoj |
Funkce | zásobování a doprava posil na Guadalcanal a další ostrovy |
Velikost | různá |
Přezdívka | Tokijský expres (Spojenci) |
Účast | |
Války | Válka v Tichomoří, Druhá světová válka |
Tokijský expres bylo jméno, které Spojenci dali taktice Japonského císařského námořnictva během druhé světové války v Pacifiku. Šlo o nasazení rychlých bojových lodí, převážně torpédoborců, k dopravě osob a nákladů. Jméno získala kvůli pravidelnosti, s jakou se zásobovací mise konaly. Sami Japonci ji nazývali krysí transporty (鼠輸送 nezumi jusó), neboť je provozovali v noci.
Byla používána u Šalomounových ostrovů a Nové Guineje, protože zde měli Spojenci převahu ve vzdušném prostoru a standardní pomalé konvoje měly kvůli náletům vysoké ztráty. Krysí transporty měly za úkol potmě připlout, vylodit osoby a zásoby a před rozedněním odplout do bezpečné vzdálenosti.
První krysí transport připlul 18. srpna 1942 ke Guadalcanalu pod velením kontradmirála Raizó Tanaky. Poslední velký krysí transport byl zcela zničen 25. listopadu 1943 v bitvě u mysu sv. Jiří.