Tulln an der Donau
V dnešním světě se Tulln an der Donau stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Jeho dopad je vidět v různých aspektech každodenního života, od technologie po kulturu a společnost. Jak se Tulln an der Donau neustále vyvíjí a nabývá nových forem, je zásadní analyzovat jeho vliv a pochopit jeho roli v našem neustále se měnícím světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Tulln an der Donau, od jeho počátků až po jeho současný dopad, s cílem poskytnout komplexní pohled na tento fenomén a jeho význam v současnosti.
| Tulln an der Donau | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°20′ s. š., 16°3′ v. d. |
| Nadmořská výška | 180 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 72,2 km² |
| Počet obyvatel | 16 197 (2018) |
| Hustota zalidnění | 224,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Peter Eisenschenk (od 2009) |
| Oficiální web | www |
| stadtamt | |
| Telefonní předvolba | 02272 |
| PSČ | 3430 |
| Označení vozidel | TU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tulln an der Donau je jedno z nejstarších měst v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Tulln. Rozkládá se nad řekou Dunaj. Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.
Historie
Sídlo v úrodném kraji Vídeňského lesa a ve strategické poloze na skále nad řekou založili Keltové. Římané zde vystavěli opevněné hradiště Comagena, při němž soustřeďovali svou říční flotilu pro povodí dolního Dunaje.[p 1] Císař Karel Veliký učinil Tulln součástí správního systému Římské říše a pobýval zde na hradě roku 803. Za vlády dynastie Babenberků v době románské se město stalo sídlem markraběte a církevním střediskem kraje. V 11. století zde byla založena honosná trojlodní bazilika sv. Štěpána s opevněným dvojvěžím, přestavěná a vybavená ve 2. polovině 12. století jako jedna z nejvýznamnějších intaktně dochovaných chrámových staveb v Podunají. Vedle ní stojí unikátní dvoupatrová románská pohřební kaple, zvaná karner.
Město vzkvétalo díky řemeslům a říčnímu obchodu; patřilo k významným zásobovatelům Vídně. Město utrpělo několik požárů a válečných pohrom, zejména invazí francouzské armády za třicetileté války a útokem Turků při obléhání okolí Vídně roku 1683. Od 19. století nastal nový rozvoj města díky zbudování železniční stanice a mostu přes Dunaj. Dále zde bylo zřízeno menší letiště a při něm vznikla střední letecká škola.
Politika
Starostové
- 1878–1885 Josef Ursin
- 1961–1968 Josef Keiblinger (ÖVP)
- od 2009 Peter Eisenschenk (ÖVP)
Pamětihodnosti
- římská archeologická lokalita ze 4. století
- románská bazilika sv. Štěpána (v interiéru zbarokizovaná) s románským karnerem,
- bazilika sv. Severina
- barokní morový sloup
- rodný dům malíře Egona Schiele
- muzeum Egona Schiele
Demografie
K 1. 1. 2014 mělo město 15 582 obyvatel.
Okolí
V blízkosti města se nachází letiště, přístav s jachtařským klubem a zahradnické výstaviště se stálou expozicí zahradnictví a zahradnické architektury Garten Tulln, podle níž je nazýváno Městem květin nebo Městem růží.
Osobnosti města
- Egon Schiele (1890–1918), expresionistický malíř a grafik
- Kurt Waldheim (1918–2007), diplomat, čtvrtý generální tajemník OSN a devátý prezident Rakouska
Odkazy
Poznámky
- ↑ V červenci 2021 byly archeologické lokality ve městě spojené s Římskou říší společně s dalšími místy na Slovensku, v Rakousku a Německu zapsány na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem „Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část)“.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tulln an der Donau na německé Wikipedii.
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tulln an der Donau na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
