Tunel Hlinky
V dnešním světě se Tunel Hlinky stal tématem velkého zájmu a debat. S rozvojem technologií a globalizací získala Tunel Hlinky klíčovou roli v současné společnosti. Ať už v politice, ekonomice, kultuře nebo v jakékoli jiné oblasti, Tunel Hlinky zanechal hlubokou stopu v našich životech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Tunel Hlinky a jeho dopad na dnešní svět, analyzujeme jeho význam a vliv v různých oblastech. Od jeho vzniku až po současný vývoj se podíváme do hloubky na Tunel Hlinky a jeho roli v naší společnosti.
| Tunel Hlinky | |
|---|---|
.jpg) Jižní portál tunelu Hlinky | |
| Základní údaje | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Brno-Pisárky |
| Silnice | I/42 |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′35,88″ s. š., 16°34′10,92″ v. d. |
| Provozovatel | ŘSD |
| Provozní délka | 312 m |
| Počet dopr. tubusů | 1 |
| Výstavba | |
| Dodavatel | Skanska OHL ŽS |
| Zahájení stavby | 8. prosince 2003 |
| Otevření | 28. června 2007 |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tunel Hlinky je jednosměrný silniční tunel v Brně na silnici I/42, která tvoří brněnský Velký městský okruh (VMO). Nachází se v katastrálním území Pisárky, vedle tramvajové vozovny Pisárky a nedaleko areálu brněnského výstaviště.
Historie
Tunel byl vybudován v rámci stavby „VMO, MÚK Hlinky“ mezi lety 2003 a 2007 na křížení Velkého městského okruhu s frekventovanými ulicemi Hlinky a Pisárecká a tramvajovou tratí. Celková částka za kompletní mimoúrovňovou křižovatku činila 2,676 mld. Kč. Základní kámen stavby byl položen 8. prosince 2003. VMO zde byl v úzkém hrdle (ulice Bauerova) mezi areály Dopravního podniku města Brna a vodáren zapuštěn 2,5 m pod úroveň terénu. Zatímco niveleta dvou jízdních pruhů ve směru ze Žabovřesk byla pouze snížena, třípruhový směr od Riviéry a Pisáreckého tunelu do Žabovřesk byl navíc zakryt estakádou, čímž byl vytvořen tunel Hlinky o délce 312 m. Po této estakádě vedou odbočné větve mimoúrovňové křižovatky, která se na světelné křižovatce v „prvním patře“ úrovňově kříží s ulicemi Hlinky a Pisáreckou.
Stavbu „VMO, MÚK Hlinky“ projektovala firma PK Ossendorf, zhotovitelem bylo sdružení „MÚK Hlinky“, které bylo tvořeno firmami Skanska, divize Dopravní stavby a OHL ŽS. Část stavby byla předána do provozu v prosinci 2005. K oficiálnímu zprovoznění celé křižovatky včetně tunelu došlo 28. června 2007, přičemž ještě předtím, 23. června téhož roku, byl uspořádán den otevřených dveří. Práce byly definitivně ukončeny v říjnu 2009.
Odkazy
Reference
- ↑ Křižovatka Hlinky má informační centrum . Estav.cz, 2004-08-31 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-30.
- ↑ a b Lenny. Velký městský okruh Brno I/42 . Dalnice-silnice.cz, rev. 2010-02-05 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-05.
- ↑ Dokončení a uvedení do provozu části stavby SILNICE I/42 BRNO VMO MÚK Hlinky. www.stavebni-technika.cz . . Dostupné online.
- ↑ Křižovatka Hlinky je v provozu ! . Izdoprava.cz, 2007-06-28 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-02.
- ↑ Hlinky: nový brněnský tunel se právě otevírá . Estav.cz, 2007-06-27 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-30.
- ↑ MÚK Hlinky - fotoreport . Marquel.net, 2007-06-23 . Dostupné online.
- ↑ Ma; Menš. Požehnání největší mimoúrovňové brněnské křižovatky Hlinky . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2016-06-19 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tunel Hlinky na Wikimedia Commons
