V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Unitární stát s cílem poskytnout čtenáři kompletní a podrobnou analýzu tohoto tématu. Od jeho počátků až po jeho relevanci dnes, přes jeho dopad na různé oblasti společnosti, se ponoříme do cesty, na které se budeme zabývat jeho mnoha aspekty. Prostřednictvím kombinace historických dat, současných teorií a konkrétních příkladů se snažíme nabídnout komplexní vizi, která umožní důkladné pochopení významu Unitární stát v současné společnosti. Ať už se jedná o osobu, koncept, datum nebo jakýkoli jiný prvek zájmu, naším cílem je poskytnout čtenáři potřebné nástroje, aby se mohl ponořit do fascinujícího světa Unitární stát a pochopit jeho význam pro dnešek.
Unitární stát (nebo jednotný stát) je ve státovědě označení pro stát s jednotnou soustavou státních orgánů, s jednotným právním řádem a nedělitelným územím. Jedná se o pojmový protiklad federace.
Unitární povaha státu nevylučuje vnitřní decentralizaci (například existence krajů v České republice) ani územní autonomii jedné z částí (například postavení Skotska v rámci Spojeného království), takový stát je pak označen jako unitární stát s místní autonomií. Vymezení pravomocí místních orgánů i autonomního území je stanoveno v ústavě a je zde uplatněn princip subsidiarity.
Unitární povaha České republiky je vyjádřena hned v Čl. 1 Ústavy České republiky: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát “. Článek 11 pak zakotvuje nedělitelnost území: „Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.“ Další články Ústavy a další zákony pak stanovují principy územního členění, hierarchie orgánů (existence pouze jednoho nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu).