V tomto článku prozkoumáme University College London, téma, které v poslední době zaujalo mnoho lidí. University College London je zdrojem debat a diskuzí v dnešní společnosti a má důležitý dopad na různé aspekty každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a názory na University College London a také jeho význam pro naši kulturu, historii a budoucnost. S kritickým a reflexivním pohledem se pokusíme osvětlit toto téma, které je dnes tak aktuální, a nabídneme různé přístupy a argumenty, které vybízejí k zamyšlení a debatě.
University College London | |
---|---|
London University | |
Logo | |
Motto | |
Cuncti adsint meritaeque expectent praemia palmae | |
Rok založení | 1826 |
Typ školy | veřejná |
Vedení | |
Rektor | prof. Michael Arthur |
Počty akademiků | |
Bakalářských studentů | 17 846 |
Magisterských studentů | 20 467 |
Studentů celkem | 23 250 |
Akademických pracovníků | 7 161 |
Další informace | |
Sídlo | Londýn |
Adresa | hlavní budova University College London, WC1E 6BT, Spojené království |
Zeměpisné souřadnice | 51°31′29″ s. š., 0°8′1″ z. d. |
Kampus | Bloomsbury |
Členství | Londýnská univerzita |
http://www.ucl.ac.uk/ | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
University College London (UCL) je veřejná výzkumná univerzita v Londýně (Velká Británie) a jedna ze součástí federální organizace Londýnská univerzita (University of London). Je to největší instituce vysokoškolského vzdělávání v Londýně, největší instituce postgraduálního studia (podle počtu zapsaných studentů) ve Velké Británii a je považována za jednu z významných multidisciplinárních výzkumných univerzit (členství ve skupině Russel Group sdružující 24 britských výzkumných univerzit). UCL byla první univerzitou založenou na území Londýna, vznikla pod názvem London University v roce 1826, přičemž její zakladatelé se inspirovali radikálními myšlenkami osvícenského filosofa Jeremyho Bethama. UCL byla rovněž jako první univerzita v Anglii zcela nezávislá na církvi, což znamenalo, že studenti sem byli přijímáni bez ohledu na náboženské vyznání, a jako první anglická univerzita přijímala ženy za stejných podmínek jako muže. UCL si spolu s několika dalšími univerzitami (University of London, King's College London a University of Durham) nárokuje označení „třetí nejstarší univerzita v Anglii“.
V britských univerzitních žebříčcích se UCL pro rok 2021 umístila na 8. (Times), 10. (Complete) a 14. (The Guardian) místě. Lépe si však vede v mezinárodních žebříčcích (2021), kde zaujala 10. (QS), 16. (THE) a 18. místo (ARWU). Na třístupňové škále hodnotící kvalitu výuky Teaching Excellence Framework (TEF) se UCL umístila na druhém stupni. V národním hodnocení spokojenosti studentů (National Student Survey 2020) se UCL umístila na 114 místě z celkem 154 hodnocených britských univerzit. UCL bývá zařazována mezi univerzity tzv. „zlatého trojúhelníku“ (golden triangle), což je neoficiální označení pro výzkumné univerzity nacházející se v jihoanglických městech Londýn, Cambridge a Oxford.
Hlavní kampus UCL se nachází v londýnské čtvrti Bloomsbury, velmi blízko centra metropole. Mnoho univerzitních institutů a fakultních nemocnic sídlí mimo kampus na různých místech centrálního Londýna. Mimo to má UCL satelitní kampusy v australském městě Adelaide a katarském městě Dauhá. Univerzita je rozdělena na 11 fakult, v jejichž rámci funguje více než 100 kateder a ústavů, institutů a výzkumných center. V akademickém roce 2015/16 univerzitu navštěvovalo přes 38 000 studentů a na jejím chodu se podílelo přes 12 000 členů personálu (včetně asi 3 500 pracovníků výzkumu). Za rok 2014/15 činil příjem univerzity 1,18 miliardy liber, z čehož 427,5 milionu pocházelo z výzkumných grantů a smluv.
Mezi známé absolventy patří „otcové národů“ z Indie, Keni a Mauriciu, zakladatelé Ghany, moderního Japonska a Nigérie, vynálezce telefonu A. G. Bell a jeden ze spoluobjevitelů struktury DNA, Francis Crick. Akademičtí pracovníci UCL přispěli k předním objevům v mnoha disciplínách. Všech pět vzácných plynů (argon, neon, krypton, xenon, hélium) vyskytujících se v přírodě objevil na UCL William Ramsay, spoluobjevitely hormonů byli Ernest Starling a William Bayliss, elektronku vynalezl absolvent UCL John Ambrose Fleming v době, kdy na UCL pracoval, a na mnoha významných pokrocích v moderní statistice se podílela katedra statistiky na UCL, založená Karlem Pearsonem. Mezi absolventy UCL a současnými i bývalými vyučujícími univerzity je nejméně 29 laureátů Nobelovy ceny a tři laureáti Fieldsovy medaile (matematické ocenění).
Akademický rok na UCL je rozdělen na tři trimestry (terms). Pro většinu ústavů a kateder (vyjma Medical School) začíná první trimestr (Term One, T1) na konci září a končí v polovině prosince, druhý trimestr (Term Two, T2) trvá od poloviny ledna do konce března a třetí trimestr (Term Three, T3) začíná koncem dubna a končí v polovině června. Některé ústavy a katedry mají v polovině prvního a druhého trimestru tzv. Reading Week, tedy týden volna, který by měli studenti využít pro načítání povinné literatury, psaní esejí a práci na projektech (velká část studia sestává ze samostatné práce a na studenty jsou kladeny velké nároky ve smyslu domácí přípravy).
UCL je velice výběrová škola; nabídku (offer) ke studiu podle UCAS obdrželo (2017) celkem 62,9 % uchazečů o bakalářské studium a podle Complete University Guide se jedná o 11. nejvýběrovější univerzitu ve Velké Británii. Většina bakalářských programů požaduje po britských studentech tři A ze zkoušek A-Levels nebo známky odpovídající výsledku 6, 6, 6 z vyšší úrovně předmětů při zkouškách International Baccalaureate Program (IB Diploma).
Od uchazečů o bakalářské studium z České republiky UCL požaduje maturitní zkoušku s průměrem 1,80 a lepší. Nicméně požadavky jednotlivých programů se mohou lišit a univerzita tedy doporučuje zájemcům o studium, aby si zkontrolovali konkrétní podmínky přijetí na stránkách jednotlivých programů. Další možností pro zahraniční studenty jsou kurzy Undergraduate Preparatory Certificates (UPC). Jedná se o roční přípravné kurzy, které jsou vyučovány přímo na UCL. Na základě úspěšného absolvování těchto kurzů se pak studenti mohou hlásit nejen na UCL, ale i na další britské univerzity.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku University College London na anglické Wikipedii.