V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Václav Malý, téma, které upoutalo pozornost odborníků i fandů. Od svých počátků až po svou relevanci dnes je Václav Malý tématem, které ve společnosti zanechalo významnou stopu. Na následujících stránkách se ponoříme do složitých detailů kolem Václav Malý a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Doufáme, že prostřednictvím tohoto zvídavého průzkumu odhalíme důležitost a význam Václav Malý a nabídneme našim čtenářům úplnější a obohacující pohled na toto vzrušující téma.
Jeho Excelence Mons. Václav Malý | |
---|---|
Pomocný biskup pražský Titulární biskup z Marcelliany | |
Církev | římskokatolická |
Arcidiecéze | pražská |
Jmenování | 3. prosince 1996 |
Heslo | „Pokora a pravda“ |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 26. června 1976 světitel Jozef Feranec |
Biskupské svěcení | 11. ledna 1997 světitel Miloslav Vlk 1. spolusvětitel Giovanni Coppa 2. spolusvětitel Jaroslav Škarvada |
Osobní údaje | |
Země | Československo |
Datum narození | 21. září 1950 (73 let) |
Místo narození | Praha, Československo |
Národnost | Česká |
Známý díky | podepsal Chartu 77 |
Podpis | |
Řády a ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka Cena Arnošta Lustiga Čestné občanství Prahy 5 účastník odboje a odporu proti komunismu Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Malý (* 21. září 1950, Praha) je římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský.
Po maturitě na pražském Gymnáziu Na Zatlance studoval v letech 1969–1976 na cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 26. června 1976. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o rok později byl jedním ze 17 zakladatelů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V lednu 1979 byl zbaven státního souhlasu, od 22. května do 22. prosince 1979 byl bez soudu vězněn (obviněn z podvracení republiky). V letech 1980–1989 pracoval jako topič a zeměměřický figurant, zároveň však působil tajně jako kněz a podílel se na tvorbě katolického samizdatu. Rok byl mluvčím Charty 77 (13. ledna 1981 – 7. ledna 1982). Od roku 1988 byl členem Československého helsinského výboru.
V širokou veřejnou známost vešel za sametové revoluce v roce 1989, kdy moderoval velká lidová shromáždění, například shromáždění tři čtvrtě milionu lidí na Letenské pláni 25. listopadu nebo několik shromáždění na Václavském náměstí. Byl spoluzakladatelem a prvním mluvčím Občanského fóra.
V letech 1990–1996 působil jako kněz v Praze. 1. prosince 1996 byl jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta, 3. prosince jej papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem marcelliánským a pomocným biskupem pražským. Vysvěcen byl 11. ledna 1997. Jeho biskupské heslo zní Pokora a pravda.
Vyjma práce v církvi také jezdí po zemích, ve kterých se vyskytují političtí vězni. Navštěvuje jejich rodiny a snaží se je psychicky podpořit. Sepisuje petice a nenásilnou formou bojuje proti tamějším režimům. Do této chvíle navštívil Bělorusko, Moldávii, Kubu, Čínu, Súdán a Írán.
Roku 1998 mu byl propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy, je rovněž nositelem Čestné medaile Tomáše Garrigua Masaryka za věrnost jeho odkazu, kterou mu udělilo v Sukově síni Rudolfina Masarykovo demokratické hnutí (14. září 1997). Dne 8. března 2012 se stal prvním laureátem Ceny Arnošta Lustiga. V roce 2019 mu Praha 5 udělila čestné občanství městské části. V listopadu 2021 převzal za osobní nasazení v prosazování lidských práv na francouzském velvyslanectví v Praze Řád čestné legie, nejvyšší francouzské státní vyznamenání.
Václav Malý je zakládajícím členem a členem správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.