V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Vídeňská pánev, tématem, které upoutalo pozornost lidí a odborníků v různých oblastech. Od svých historických počátků až po jejich současnost podnítil Vídeňská pánev debaty a úvahy o svém dopadu na společnost, kulturu a každodenní život. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Vídeňská pánev, ponoříme se do jeho významu, vlivu a možných důsledků pro budoucnost. Kromě toho se ponoříme do různých úhlů pohledu a pozic, které byly kolem Vídeňská pánev vytvořeny, a poskytneme tak čtenáři ucelenou a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.
Vídeňská pánev Wiener Becken Viedenská kotlina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 484 m n. m. (Sonnenberg) |
Délka | 150 km |
Nadřazená jednotka | Západopanonská pánev |
Sousední jednotky | Malá dunajská kotlina, Severní vápencové Alpy, Střední východní Alpy, Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty |
Podřazené jednotky | Jihomoravská pánev, Záhorská nížina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Rakousko Slovensko |
Povodí | Dunaj |
Souřadnice | 48°12′20″ s. š., 16°22′26″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) je subprovincie (severozápadní část) Západopanonské pánve v Rakousku, Česku (zejména Jihomoravská pánev – Dolnomoravský úval) a na Slovensku (Záhorská nížina).
Celkové členění:
Na území Česka a Slovenska se subprovincie dělí takto:
Vídeňská pánev je geneticky tektonickou sníženinou, která je složitým systémem zlomů rozdělena na hrásťovo-příkopový systém. Sedimenty, které jsou mořskými usazeninami středního a svrchního miocénu, obsahují ložiska lignitu a ropy. Pánev na území ČR vybíhá severním výběžkem podél toku Moravy k Napajedlům, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují nížinné pahorkatiny s erozně-akumulačním povrchem.