Vídeňská pánev

V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Vídeňská pánev, tématem, které upoutalo pozornost lidí a odborníků v různých oblastech. Od svých historických počátků až po jejich současnost podnítil Vídeňská pánev debaty a úvahy o svém dopadu na společnost, kulturu a každodenní život. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Vídeňská pánev, ponoříme se do jeho významu, vlivu a možných důsledků pro budoucnost. Kromě toho se ponoříme do různých úhlů pohledu a pozic, které byly kolem Vídeňská pánev vytvořeny, a poskytneme tak čtenáři ucelenou a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.

Vídeňská pánev
Wiener Becken
Viedenská kotlina
Chvojnická pahorkatina

Nejvyšší bod484 m n. m. (Sonnenberg)
Délka150 km

Nadřazená jednotkaZápadopanonská pánev
Sousední
jednotky
Malá dunajská kotlina, Severní vápencové Alpy, Střední východní Alpy, Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty
Podřazené
jednotky
Jihomoravská pánev, Záhorská nížina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
RakouskoRakousko Rakousko
SlovenskoSlovensko Slovensko
Map
PovodíDunaj
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) je subprovincie (severozápadní část) Západopanonské pánveRakousku, Česku (zejména Jihomoravská pánevDolnomoravský úval) a na Slovensku (Záhorská nížina).

Celkové členění:

Na území Česka a Slovenska se subprovincie dělí takto:

Vídeňská pánev je geneticky tektonickou sníženinou, která je složitým systémem zlomů rozdělena na hrásťovo-příkopový systém. Sedimenty, které jsou mořskými usazeninami středního a svrchního miocénu, obsahují ložiska lignitu a ropy. Pánev na území ČR vybíhá severním výběžkem podél toku MoravyNapajedlům, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují nížinné pahorkatinyerozně-akumulačním povrchem.

Literatura

Externí odkazy