V dnešním článku se ponoříme do tématu Vídeňský řízek, což je aspekt, o kterém se dlouho diskutuje. Vídeňský řízek je téma, které vyvolalo velký zájem mezi odborníky i fanoušky a je klíčové pro pochopení jeho dopadu na různé aspekty moderní společnosti. V tomto článku budeme analyzovat různé přístupy, které byly přijaty ve vztahu k Vídeňský řízek, a také jejich důsledky na osobní, sociální a globální úrovni. Kromě toho prozkoumáme některé z nejnovějších výzkumů o Vídeňský řízek a prodiskutujeme možné důsledky pro budoucnost. Nakonec si tento článek klade za cíl nabídnout úplný a aktualizovaný pohled na Vídeňský řízek s cílem poskytnout našim čtenářům hlubší pochopení tohoto velmi relevantního tématu.
Vídeňský řízek | |
---|---|
Základní informace | |
Místo původu | Rakousko |
Složení | |
telecí maso a vejce | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vídeňský řízek (orig. Wiener Schnitzel) je tence rozklepaný plátek z telecího masa, obalený v trojobalu (hladká mouka, rozšlehané vajíčko, strouhanka z bílého pečiva) a osmažený na přepuštěném másle nebo na rozpáleném vepřovém sádle. Patří ke specialitám rakouské kuchyně.
Podle tradované anekdoty doporučil slavný vojevůdce Josef Václav Radecký z Radče v dopise císaři Františku Josefovi I. pochoutku zvanou „cotoletta alla milanese“, se kterou se seznámil v Benátkách. Jednalo se o kotletu obalovanou směsí strouhanky a parmezánu. Císařský kuchař však údajně neměl ovšem parmezán k dispozici, proto nahradil sýr moukou a vejcem a vynalezl tak vídeňský řízek.
Tato anekdota však není nijak doložena, navíc ve vídeňské kuchyni existovala už dávno předtím řada podobně připravovaných pokrmů (například "Backhendl" je doložený už pro rok 1719).