Vítkovice (Ostrava)

V následujícím článku prozkoumáme dopad, který má Vítkovice (Ostrava) na různé aspekty dnešní společnosti. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes je Vítkovice (Ostrava) tématem zájmu výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku budeme analyzovat různé perspektivy související s Vítkovice (Ostrava) a také důsledky, které má v oblastech, jako je technologie, kultura, politika a ekonomika. Kromě toho prozkoumáme, jak Vítkovice (Ostrava) ovlivnil a změnil způsob, jakým komunikujeme, komunikujeme a navigujeme v dnešním světě. Nepochybně Vítkovice (Ostrava) zanechal významnou stopu v naší společnosti a bude i nadále relevantním tématem do budoucna.

Vítkovice
Národní kulturní památka Vysoké pece ve Vítkovicích
Národní kulturní památka Vysoké pece ve Vítkovicích
Znak městské části VítkoviceVlajka městské části Vítkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstský obvod
Statutární městoOstrava
OkresOstrava-město
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 653 (2021)
Rozloha6,47 km²
Nadmořská výška230 m n. m.
PSČ703 00
Počet domů775 (2021)
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ13
Kontakt
Adresa úřadu MOMírové náměstí 516/1
703 00 Ostrava
[email protected]
StarostaRichard Čermák (Ostravak)
Oficiální web: vitkovice.ostrava.cz
Vítkovice na mapě
Vítkovice
Vítkovice
Další údaje
Kód MO554227
Kód části obce414131
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vítkovická radnice na Mírovém náměstí v roce 2012

Vítkovice jsou bývalé město, roku 1924 připojené k Moravské Ostravě, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy. Mají rozlohu 648,2 ha, leží na levém břehu řeky Ostravice na východě moravské části města. Městský obvod zahrnuje celé katastrální území historického města Vítkovic a východní část historické obce Zábřeh nad Odrou, jíž je katastrální území Zábřeh-VŽ. Od roku 2003 je jejich historické jádro prohlášeno za městskou památkovou zónu.

Historický přehled

Pohlednice z roku 1898 s Vítkovicemi

Nejstarší zmínka o Vítkovicích (Witchendorff), které byly původně malou vsí ležící poblíž Moravské Ostravy, je z roku 1357. Název Vítkovice byl zřejmě odvozen od Vítka z Vikštejna, který v roce 1369 držel biskupský hrad Schauenstein v Kopřivnici. Biskupskou vsí zůstaly Vítkovice až do reformy v roce 1848. Roku 1908 byly Vítkovice povýšeny na město a 29. ledna 1924 byly přes určitý svůj odpor připojeny k Moravské Ostravě. Město bylo během druhé světové války osvobozeno Rudou armádou dne 30. dubna 1945. Před rokem 1990 bylo území celého dnešního městského obvodu Vítkovice součástí městského obvodu Ostrava 3. Roku 1990 pak vzniká moderní samosprávný městský obvod Vítkovice, jehož součástí se stalo i katastrální území Zábřeh-VŽ, původně tvořící součást Zábřehu nad Odrou.

Vítkovice jsou známy především jako průmyslové centrum. Podnět k jeho vzniku dal v roce 1828 olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf, když na doporučení vídeňského profesora Franze Xavera Riepla postavil pudlovací pec. Tzv. Rudolfova huť způsobila revoluční přeměnu zemědělské osady na moderní průmyslové město. Výhodou Vítkovic byla výhodná poloha poblíž bohatých ostravských ložisek uhlí, beskydských zdrojů železné rudy a vody z Ostravice. V roce 1843 koupil huť rakouský bankéř Salomon Mayer Rothschild.

Česká obecná škola zde vznikla v roce 1894, měšťanka byla zřízena roku 1910. V roce 1919 byla založena čtyřletá průmyslová střední škola. Farní správu vykonávala moravskoostravská farnost. Samostatné farnosti se Vítkovičtí dočkali v roce 1887, rok po dostavění kostela svatého Pavla.

Pamětihodnosti

Symboly

Znak (potvrzen historický znak)
Polcený štít; v levém černém poli vyniká půl zlato-červeně šachované moravské orlice, levá polovina dělena, v horním zeleném poli zkřížená stříbrná hornická kladívka s topůrky přirozených barev, v dolním poli na zelené hrázi rybníka půl a tři jedle přirozených barev, nad nimi tři letící stříbrní ptáci.
Prapor
List tvoří černý svislý pruh široký 1/3 délky listu s polovinou žluto-červeně šachované moravské orlice vynikající od dělicí linky a čtyři vodorovné pruhy střídavě zelený a modrý. Prapor byl udělen usnesením Rady města Ostravy číslo 398/10 z 11.04.1995.

Osobnosti

Rodáci

Úmrtí

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  2. 2417 (Pk)
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 158926 : fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 134892 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 

Související články

Externí odkazy