Dnes budeme hovořit o Verejnosť proti násiliu, tématu, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Verejnosť proti násiliu je fascinující téma, které vyvolalo debaty a kontroverze v různých oblastech. Od svého vzniku Verejnosť proti násiliu podnítil zájem odborníků i fandů a nabízí nekonečné možnosti pro průzkum a analýzu. V tomto článku dále prozkoumáme dopad Verejnosť proti násiliu, jeho význam v současnosti a jak se vyvíjel v průběhu času. Kromě toho prozkoumáme mnoho aspektů Verejnosť proti násiliu a jak ovlivnil různé aspekty společnosti. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Verejnosť proti násiliu!
Veřejnost proti násilí | |
---|---|
Verejnosť proti násiliu | |
Zkratka | VPN |
Datum založení | 19. listopadu 1989 |
Datum rozpuštění | 1991 (rozpad) 1992 (rozpuštění) |
Lídr | Fedor Gál Ján Budaj |
Nástupce | Hnutie za demokratické Slovensko Občianska demokratická únia |
Typ strany | catch-all party |
Ideologie | liberalismus liberální demokracie |
Politická pozice | střed |
Barvy | |
Volební výsledek | 29.3 % (SNR 1990) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Verejnosť proti násiliu (zkratka VPN, česky Veřejnost proti násilí) bylo slovenské občanské politické hnutí, které vzniklo po 17. listopadu 1989. K jeho zakladatelům patřili Milan Kňažko, Ján Budaj, Fedor Gál, Jozef Kučerák a další. Hrálo na Slovensku obdobnou roli jako v českých zemích Občanské fórum. Z VPN se postupně vydělilo několik slovenských politických stran, např. HZDS - Hnutí za demokratické Slovensko.
V reakci na pražské události ze 17. listopadu se v neděli 19. listopadu sešlo v bratislavské Umělecké besedě přibližně pět set umělců, intelektuálů a osobností společenského života. Milan Kňažko, který se vrátil z Prahy, informoval o stávce pražských divadel a umělci kolem výtvarníků Miroslava Cipára a Ľubomíra Longauera předložili výzvu, v níž pražskou stávku podpořili. Na tomto shromáždění padl i návrh na vytvoření politického hnutí a zároveň vznikl i jeho název. K samotnému vzniku došlo následující den, 20. listopadu, kdy jeho zakladatelé Milan Kňažko, Ján Budaj, Fedor Gál, Peter Zajac, Martin Bútora, Jozef Kučerák a další přijali programové prohlášení, na jehož základě od vládnoucí moci vyžadovali dialog, nastolení skutečné demokracie a zrušení článku 4 ústavy ČSSR o vedoucí úloze KSČ. Prohlášení přečetl Milan Kňažko na prvním mítinku hnutí na Hviezdoslavově náměstí 22. listopadu. Hnutí se rychle stalo hlavní opoziční silou na Slovensku. Jeho prioritou bylo dovést Slovensko ke svobodným volbám, které se uskutečnily v roce 1990.
V období od 28. prosince 1989 do 31. března 1990 byli na základě ústavního zákona 183/1989 o volbě poslanců zákonodárných sborů kooptováni kandidáti VPN do Slovenské národní rady a do Federálního shromáždění.
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
1990 | 1 104 125 | 10.4 | 19/150
|
▲19 | ▲3. | Vláda |
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
1990 | 1 262 278 | 11.9 | 33/150
|
▲33 | ▲2. | Vláda |
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
1990 | 991 285 | 23.9 | 48/150
|
▲48 | ▲1. | Vláda |