Téma Vojenská taktika upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Od těch nejmladších až po ty nejzkušenější, Vojenská taktika zanechal ve společnosti nesmazatelnou stopu, vyvolává nekonečné diskuse, debaty a úvahy. Jeho vliv sahá do všech oblastí života, od politiky po zábavu, vědu a techniku. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Vojenská taktika a analyzujeme jeho dopad a důsledky pro budoucnost.
Vojenská taktika (respektive bojová taktika) je soubor konkrétních metod používaných válčícími stranami za účelem napadení a zničení nepřítele v bitvě. V průběhu času prodělávala dlouhé období stagnace či prudkého vývoje v závislosti na technickém vývoji zbraní a filosofickém náhledu na válku.
V širším slova smyslu lze taktiku chápat jako vědu zabývající se taktickými metodami válčení, v užším slova smyslu lze vojenskou taktiku chápat jako jednu konkrétní bojovou metodu.
V současné době je vojenská taktika chápána jako operativní aplikace síly v konkrétní situaci, jako soubor konkrétních postupů v jednotlivých bitvách. Tím se odlišuje od vojenské strategie, která se zabývá dlouhodobými cíli a celkovým obrazem vojenských operací. Zjednodušeně se rozdíl mezi strategií a taktikou vyjadřuje tak, že strategie určí cíl (na koho udeřit a co dobýt), zatímco taktika definuje způsob (na kterém úseku a jakým způsobem útok provést). I tak je ovšem hranice mezi těmito dvěma disciplínami velice neostrá a obě oblasti se překrývají.
Vhodnost použití různých taktik závisí zejména na následujících okolnostech: